Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně,


   ZÁKON

   České národní rady

   ze dne 17. prosince 1985

   o požární ochraně

   Změna: 425/1990 Sb.

   Změna: 40/1994 Sb.

   Změna: 203/1994 Sb.

   Změna: 163/1998 Sb.

   Změna: 71/2000 Sb.

   Změna: 237/2000 Sb.

   Změna: 320/2002 Sb.

   Změna: 413/2005 Sb.

   Změna: 186/2006 Sb.

   Změna: 281/2009 Sb.

   Změna: 341/2011 Sb., 350/2011 Sb.

   Změna: 350/2012 Sb.

   Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

   § 1

   Úvodní ustanovení

   (1)  Účelem  zákona  je  vytvořit podmínky pro účinnou ochranu života a
   zdraví  občanů  a  majetku  před  požáry  a  pro poskytování pomoci při
   živelních   pohromách   a   jiných  mimořádných  událostech  stanovením
   povinností   ministerstev  a  jiných  správních  úřadů,  právnických  a
   fyzických   osob,   postavení  a  působnosti  orgánů  státní  správy  a
   samosprávy  na  úseku  požární  ochrany, jakož i postavení a povinností
   jednotek požární ochrany.

   (2)  Každý  je  povinen  počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku
   požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek; při zdolávání
   požárů,  živelních  pohrom  a  jiných  mimořádných  událostí je povinen
   poskytovat  přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí
   nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá
   okolnost, a potřebnou věcnou pomoc. Ustanovení § 20 tím není dotčeno.

   ČÁST PRVNÍ

   POVINNOSTI   MINISTERSTEV  A  JINÝCH  STÁTNÍCH  ORGÁNŮ,  PRÁVNICKÝCH  A
   FYZICKÝCH OSOB NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY

   ODDÍL PRVNÍ

   Povinnosti  ministerstev  a  jiných státních orgánů, právnických osob a
   fyzických  osob  vykonávajících podnikatelskou činnost podle zvláštních
   předpisů a fyzických osob

   § 2

   Obecná ustanovení

   (1)  Ministerstva  a  jiné  státní  orgány  a  právnické osoby, jakož i
   fyzické  osoby  vykonávající  podnikatelskou  činnost  podle zvláštních
   předpisů  (dále  jen  "podnikající  fyzické  osoby") zabezpečují plnění
   povinností  vyplývajících  pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na
   jeho  základě  nebo  z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku
   požární  ochrany  (dále jen "předpisy o požární ochraně") jako nedílnou
   součást   své   řídicí,  hospodářské  nebo  jiné  základní  činnosti  a
   neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

   (2)  Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické osoby plní povinnosti na
   úseku  požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování
   činnosti.  Za  plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických
   osob  odpovídá  statutární  orgán a u podnikajících fyzických osob tyto
   osoby nebo jejich odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách
   více   právnických   osob   nebo  podnikajících  fyzických  osob,  plní
   povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně,
   vlastník  těchto  prostor,  není-li  smlouvou mezi nimi sjednáno jinak.
   Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností
   na úseku požární ochrany.

   nadpis vypuštěn

   § 3

   Povinnosti ministerstev a jiných státních orgánů

   (1)  Ministerstva  a  jiné  státní  orgány  v  rozsahu  své  působnosti
   spolupracují  s  Ministerstvem  vnitra  (dále  jen  "ministerstvo") při
   zpracovávání  koncepce rozvoje požární ochrany a ve vztahu k právnickým
   osobám, které řídí, plní další úkoly na úseku požární ochrany stanovené
   na základě tohoto zákona.

   (2)  Ministerstva  a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené
   jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

   § 4

   Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

   (1)  Podle  míry  požárního  nebezpečí se provozované činnosti člení do
   kategorií

   a) bez zvýšeného požárního nebezpečí,

   b) se zvýšeným požárním nebezpečím,

   c) s vysokým požárním nebezpečím.

   (2) Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují
   činnosti

   a)  při  nichž  se  vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku^1a)
   látky   a   směsi  klasifikované  podle  zvláštního  právního  předpisu
   upravujícího  oblast  chemických  látek^1b)  jako  oxidující,  extrémně
   hořlavé,  vysoce  hořlavé  a hořlavé, nebo látky a směsi, které splňují
   kritéria  tříd  a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a 2.7; 2.8 typy A až
   F;  2.9  až  2.14  a  2.15  typy A až F stanovených v přímo použitelném
   předpisu Evropské unie^13), pokud celkové množství těchto látek a směsí
   přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu,

   b)  při  nichž  se  vyskytují  hořlavé  nebo hoření podporující plyny v
   zásobnících,  případně  v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se
   součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů umístěných
   v  jednom  prostoru nebo požárním úseku a v případě nádob na zkapalněné
   uhlovodíkové  plyny s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60
   kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

   c) u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo
   páry  hořlavých  kapalin  v  ovzduší  nebo v zařízení v takové míře, že
   nelze  vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje
   v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

   d)  ve  výrobních  provozech,  ve  kterých se na pracovištích s nejméně
   třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

   e)  v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120
   kg/m2 a vyšší,

   f)  při  nichž  se  používá  otevřený  oheň nebo jiné zdroje zapálení v
   bezprostřední  přítomnosti  hořlavých  látek  v  pevném,  kapalném nebo
   plynném  stavu,  kromě  lokálních  spotřebičů a zdrojů tepla určených k
   vytápění, vaření a ohřevu vody,

   g)  v  budovách^1c)  o  sedmi  a více nadzemních podlažích nebo o výšce
   větší než 22,5 m, kromě bytových domů,^1d)

   h)  ve  stavbách  pro shromažďování většího počtu osob,^1e) ve stavbách
   pro  obchod,^1f)  ve  stavbách  ubytovacích zařízení^1g) a ve stavbách,
   které  jsou  na  základě  kolaudačního  rozhodnutí  určeny pro osoby se
   sníženou schopností pohybu a orientace,^1h)

   i)  v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod
   s  nahodilým  požárním  zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může
   současně vyskytovat sedm a více osob,

   j) u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah.

   (3)  Za  provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují
   činnosti

   a)  při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního
   právního   předpisu   upravujícího  oblast  chemických  látek^1b)  jako
   oxidující,  extrémně  hořlavé,  vysoce  hořlavé a hořlavé, nebo látky a
   směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3; 2.6 a
   2.7;  2.8  typy  A  až  F; 2.9 až 2.14 a 2.15 typy A až F stanovených v
   přímo  použitelném  předpisu  Evropské unie^13), pokud celkové množství
   těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun,

   b)  při  nichž  se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob
   hořlavé  kapaliny  nebo  hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s
   roční produkcí 5 000 tun a vyšší,

   c)  v  provozech,  ve  kterých  se  přečerpáváním  a zvyšováním tlaku v
   potrubí  o  vnitřním  průměru  0,8  m  a  větším  zabezpečuje  přeprava
   kapalných  nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního
   právního   předpisu   upravujícího  oblast  chemických  látek^1b)  jako
   extrémně  hořlavé,  vysoce  hořlavé  a  hořlavé,  anebo  kapalných nebo
   plynných  látek  a  směsí,  které  splňují  kritéria  tříd  a kategorií
   nebezpečnosti  2.2  až  2.4;  2.6; 2.8 typu A až F; 2.9; 2.11 až 2.13 a
   2.15  typu  A  až  F  stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské
   unie^13),

   d)  v  budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než
   45 m,

   e)  v  podzemních  prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a
   vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

   (4)  Za  provozované  činnosti  bez  zvýšeného  požárního  nebezpečí se
   považují činnosti, které nejsou uvedené v odstavcích 2 a 3.

   (5)  Vyjde-li najevo, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
   se  nesprávně začlenila do kategorie podle odstavce 1, rozhodne o jejím
   správném začlenění příslušný orgán státního požárního dozoru.

   § 5

   Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

   (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny

   a)  obstarávat  a  zabezpečovat  v potřebném množství a druzích požární
   techniku,  věcné  prostředky  požární  ochrany  a  požárně bezpečnostní
   zařízení  se  zřetelem  na  požární  nebezpečí  provozované  činnosti a
   udržovat  je  v  provozuschopném  stavu.  U vyhrazené požární techniky,
   věcných  prostředků  požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,
   kromě  výrobků  stanovených podle zvláštních právních předpisů,^1i) lze
   instalovat a používat pouze schválené druhy,

   b)  vytvářet  podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména
   udržovat  volné  příjezdové  komunikace  a  nástupní plochy pro požární
   techniku,  únikové  cesty  a  volný  přístup  k  nouzovým  východům,  k
   rozvodným  zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení
   a  produktovodům,  k  věcným  prostředkům  požární  ochrany a k ručnímu
   ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

   c)  dodržovat  technické  podmínky  a  návody  vztahující  se k požární
   bezpečnosti výrobků nebo činností,

   d)  označovat  pracoviště  a  ostatní  místa příslušnými bezpečnostními
   značkami,  příkazy,  zákazy  a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to
   včetně  míst,  na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a
   požárně bezpečnostní zařízení,

   e) pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 11
   odst.  1),  technika  požární  ochrany  (§ 11 odst. 2) nebo preventisty
   požární  ochrany (§ 11 odst. 6) dodržování předpisů o požární ochraně a
   neprodleně odstraňovat zjištěné závady,

   f)  umožnit  orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění
   povinností  na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady,
   dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v
   souladu  s  tímto  zákonem  a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená
   opatření,

   g)  poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo
   vzorky  nezbytné  k  provedení  požárně technické expertizy ke zjištění
   příčiny vzniku požáru,

   h)   bezodkladně  oznamovat  územně  příslušnému  operačnímu  středisku
   hasičského   záchranného   sboru  kraje^1j)  každý  požár  vzniklý  při
   činnostech,  které  provozují,  nebo  v  prostorách, které vlastní nebo
   užívají.

   (2)  Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby  nesmí  vypalovat
   porosty.  Při  spalování  hořlavých  látek  na volném prostranství jsou
   povinny,  se  zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti
   vzniku   a   šíření   požáru.   Spalování  hořlavých  látek  na  volném
   prostranství  včetně  navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit
   územně  příslušnému  hasičskému záchrannému sboru kraje,^1j) který může
   stanovit  další  podmínky  pro  tuto  činnost,  popřípadě  může takovou
   činnost  zakázat.  Ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto
   dotčena.^1k)

   § 6

   nadpis vypuštěn

   (1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se
   zvýšeným  požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále
   povinny

   a) stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární
   nebezpečí provozované činnosti,

   b)   prokazatelným  způsobem  stanovit  a  dodržovat  podmínky  požární
   bezpečnosti  provozovaných činností, případně technologických postupů a
   zařízení,  nejsou-li  podmínky  provozování  činností  a  zabezpečování
   údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,

   c)  zajišťovat  údržbu, kontroly a opravy technických a technologických
   zařízení   způsobem   a   ve  lhůtách  stanovených  podmínkami  požární
   bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,

   d)  stanovit  z  hlediska  požární  bezpečnosti  požadavky  na odbornou
   kvalifikaci  osob  pověřených  obsluhou,  kontrolou, údržbou a opravami
   technických   a  technologických  zařízení,  pokud  to  není  stanoveno
   zvláštními  právními  předpisy,^1l) a zabezpečit provádění prací, které
   by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

   e)  mít  k  dispozici  požárně  technické  charakteristiky  vyráběných,
   používaných,   zpracovávaných   nebo  skladovaných  látek  a  materiálů
   potřebné  ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví
   osob a majetku.

   (2)  Podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností podle odstavce
   1  písm.  b)  musí  odpovídat  stavu  vědeckých  a technických poznatků
   známých v době jejich stanovení.

   § 6a

   (1)  Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby,  které provozují
   činnosti   s   vysokým   požárním   nebezpečím,   jsou   dále   povinny
   prostřednictvím  odborně  způsobilé  osoby  (§  11  odst. 1) zabezpečit
   posouzení  požárního  nebezpečí  z  hlediska  ohrožení  osob,  zvířat a
   majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany.

   (2) Posouzení požárního nebezpečí obsahuje

   a) zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku
   a  šíření  požáru,  vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a
   majetku,  zhodnocení  možností  provedení  záchranných  prací  a účinné
   likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,

   b)  stanovení  systému  řízení  požární ochrany se zaměřením na snížení
   pravděpodobnosti  vzniku  požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a
   majetku,

   c) návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

   (3)  Právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby,  které provozují
   činnosti s vysokým požárním nebezpečím, předkládají posouzení požárního
   nebezpečí  ke schválení orgánu státního požárního dozoru před zahájením
   jimi provozované činnosti.

   (4)  Zjistí-li  orgán státního požárního dozoru, že posouzení požárního
   nebezpečí  předložené  ke  schválení  vykazuje nedostatky, pro které je
   nelze  schválit,  vrátí  je  předkladateli  zpět  s  uvedením  důvodů a
   současně  stanoví  přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků. Jinak toto
   posouzení schválí bez zbytečného odkladu.

   (5)  Změní-li  se  charakter, podmínky nebo rozsah provozované činnosti
   zakládající   povinnost   podle   odstavce   1,  právnické  osoby  nebo
   podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu uvědomí písemně o této
   skutečnosti  orgán  státního  požárního  dozoru  a  podle  jeho  pokynů
   posouzení  požárního  nebezpečí  doplní,  přepracují  nebo  předloží ke
   schválení nové posouzení požárního nebezpečí.

   (6)  Opatření  a  lhůty  vyplývající ze schváleného posouzení požárního
   nebezpečí  jsou  právnické  osoby  a  podnikající fyzické osoby povinny
   plnit.

   (7) Osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí podle § 11 odst.
   1 je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace.

   § 6b

   Prováděcí právní předpis stanoví

   a)  hodnoty  nahodilého  požárního  zatížení pro účely členění činností
   podle požárního nebezpečí,

   b) vymezení složitých podmínek pro zásah,

   c)  množství,  druhy  a  způsob  vybavení  prostor  právnických  osob a
   podnikajících  fyzických  osob  věcnými  prostředky  požární  ochrany a
   požárně   bezpečnostními   zařízeními,  jakož  i  požadavky  na  jejich
   projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy,

   d) druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany
   a požárně bezpečnostních zařízení,

   e) způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a pro záchranné práce,

   f)  lhůty  a  způsob  provádění  kontrol  dodržování předpisů o požární
   ochraně,

   g)  postup  při  poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního
   dozoru  k  provedení  požárně  technické expertizy za účelem zjišťování
   příčin vzniku požáru,

   h)  způsob  určení  podmínek  požární  bezpečnosti  při  činnostech  se
   zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím,

   i) způsob posuzování požárního nebezpečí.

   nadpis vypuštěn

   § 7

   (1)  Vlastník  nebo  uživatel  zdrojů vody pro hašení požárů je povinen
   tyto  udržovat  v  takovém  stavu,  aby  bylo  umožněno použití požární
   techniky a čerpání vody pro hašení požárů.

   (2)  Vlastník  nebo  uživatel  lesů  v  souvislých  lesních porostech o
   celkové  výměře  vyšší  než  50  hektarů  je  povinen zabezpečit v době
   zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, nad rámec povinností stanovených v §
   5,  opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření
   pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární
   ochrany,  pokud  tak  neučiní Ministerstvo zemědělství podle zvláštního
   zákona.^1m)

   § 8

   zrušen

   § 9

   zrušen

   § 10

   zrušen

   § 11

   Odborná způsobilost

   (1)  Plnění  povinností  podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a mohou
   zabezpečovat  pouze  odborně  způsobilé  osoby,  není-li dále stanoveno
   jinak. Odborně způsobilými osobami se rozumí znalci a znalecké ústavy v
   základním  oboru  požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých
   ústavů  vedených  krajskými soudy, fyzické osoby, které jsou absolventy
   škol  požární  ochrany  nebo  absolventy  vysokoškolského studia, jehož
   součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární
   ochrany  schválený  ministerstvem, který odpovídá požadavkům uvedeným v
   odstavci   4,   nebo  fyzické  osoby,  které  složily  zkoušku  odborné
   způsobilosti  před komisí ustavenou ministerstvem. Za odborně způsobilé
   osoby  se  považují  též příslušníci Hasičského záchranného sboru České
   republiky  (dále jen "hasičský záchranný sbor")^1j) vykonávající funkce
   stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru.

   (2)  Plnění  povinností  vyplývajících  z  § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a
   mohou  zabezpečovat  technici  požární  ochrany.  Odborná způsobilost k
   výkonu  funkce  technika  požární  ochrany  se získává složením zkoušky
   odborné způsobilosti před komisí ustavenou ministerstvem.

   (3)  Fyzickým  osobám  uvedeným  v  odstavcích  1 a 2 vydá ministerstvo
   osvědčení  o  odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"). Ministerstvo
   může  na  návrh  orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí
   osvědčení  tomu,  kdo  při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo
   technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.

   (4) Při zkoušce odborné způsobilosti se ověřuje znalost zejména

   a) právních předpisů a technických předpisů na úseku požární ochrany,

   b) požární bezpečnosti staveb a technologií,

   c) posuzování činností s vysokým požárním nebezpečím,

   d) funkcí a technických vlastností požární techniky, věcných prostředků
   požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

   e) fyzikálních a chemických procesů hoření, výbuchů, hašení a toxických
   účinků zplodin hoření.

   (5) Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být
   vykonávána  v  pracovněprávním  vztahu^1n)  anebo na základě zvláštního
   zákona.^1o)

   (6)  Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm.
   c)  může  vykonávat  preventista  požární  ochrany. Preventista požární
   ochrany  vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy (§ 16
   odst. 1).

   (7)  Osoba odborně způsobilá podle odstavce 1 má odbornou způsobilost i
   k  výkonu  činnosti  technika  požární ochrany. Osoba odborně způsobilá
   podle  odstavce  2  má  odbornou  způsobilost  i  k  plnění úkolů podle
   odstavce 6.

   (8)   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  způsob  ověřování  odborné
   způsobilosti,  vydávání  a  odnímání  osvědčení, obsah a rozsah odborné
   přípravy.

   § 12

   zrušen

   § 13

   Preventivní požární hlídka

   (1)  Právnické  osoby  a  podnikající fyzické osoby zřizují preventivní
   požární hlídky

   a)  v  prostorách  s  nejméně  třemi  zaměstnanci, ve kterých provozují
   činnosti  se  zvýšeným  požárním  nebezpečím  nebo  s  vysokým požárním
   nebezpečím,

   b)  v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje [§ 27 odst. 1 písm. f)]
   nebo obecně závazná vyhláška obce [§ 29 odst. 1 písm. o)].

   (2)  Úkolem  preventivní  požární  hlídky  je  dohlížet  na  dodržování
   předpisů  o  požární  ochraně  a  v případě vzniku požáru provést nutná
   opatření  k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany
   a zúčastnit se likvidace požáru.

   § 14

   zrušen

   § 15

   Dokumentace požární ochrany

   (1)  Právnické  osoby  a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
   uvedené  v  §  4  odst.  2  a  3  jsou  povinny zpracovávat předepsanou
   dokumentaci  požární  ochrany,  plnit podmínky požární bezpečnosti v ní
   stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem.

   (2)  Prováděcí právní předpis stanoví druhy, obsah a vedení dokumentace
   požární ochrany.

   § 16

   Školení a odborná příprava zaměstnanců o požární ochraně

   (1)  Právnické  osoby  a podnikající fyzické osoby provozující činnosti
   uvedené v § 4 odst. 2 nebo 3 jsou povinny zabezpečit pravidelné školení
   zaměstnanců   o   požární   ochraně  a  odbornou  přípravu  zaměstnanců
   zařazených  do  preventivních  požárních  hlídek,  jakož  i preventistů
   požární ochrany.

   (2)  Povinnost  školení  zaměstnanců  o  požární ochraně se vztahuje na
   všechny  fyzické  osoby,  které  jsou  v  pracovním nebo jiném obdobném
   poměru k právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě.^1n) Školení se
   provádí   zvlášť   pro   vedoucí   zaměstnance  a  zvlášť  pro  ostatní
   zaměstnance.

   (3)  Pro  fyzické osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích
   právnických  osob  nebo  podnikajících  fyzických  osob,  se  školení o
   požární  ochraně  zabezpečuje,  jestliže tyto osoby vykonávají činnosti
   uvedené v § 4 odst. 2 a 3 nebo přicházejí do styku s těmito činnostmi.

   (4)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  druhy,  obsah, rozsah a lhůty
   školení  zaměstnanců  o  požární  ochraně,  jakož  i  odborné  přípravy
   preventistů  požární  ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních
   požárních hlídek.

   § 16a

   (1)  U  právnických  osob  a podnikajících fyzických osob provozujících
   činnosti uvedené v § 4 odst. 2 provádí

   a)  odborně  způsobilá  osoba  nebo  technik  požární  ochrany  školení
   vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,

   b)  odborně  způsobilá  osoba  nebo  technik  požární  ochrany odbornou
   přípravu  preventistů  požární  ochrany  a  zaměstnanců  zařazených  do
   preventivních požárních hlídek,

   c)  proškolený  vedoucí  zaměstnanec  nebo  preventista požární ochrany
   školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

   (2)  U  právnických  osob  a podnikajících fyzických osob provozujících
   činnosti uvedené v § 4 odst. 3 provádí

   a)  odborně  způsobilá  osoba  nebo  technik  požární  ochrany  školení
   vedoucích zaměstnanců o požární ochraně,

   b)  odborně  způsobilá  osoba  odbornou  přípravu  preventistů  požární
   ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek,

   c)  technik požární ochrany nebo proškolený vedoucí zaměstnanec školení
   ostatních zaměstnanců o požární ochraně.

   nadpis zrušen

   § 17

   Základní povinnosti fyzických osob

   (1) Fyzická osoba je povinna

   a)  počínat  si  tak,  aby  nedocházelo  ke  vzniku požáru, zejména při
   používání  tepelných,  elektrických,  plynových  a  jiných spotřebičů a
   komínů,  při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných
   látek,  manipulaci  s  nimi  nebo  s  otevřeným  ohněm či jiným zdrojem
   zapálení,

   b)  zajistit  přístup  k  rozvodným  zařízením  elektrické  energie a k
   uzávěrům plynu, vody a topení,

   c)  plnit  příkazy  a  dodržovat  zákazy týkající se požární ochrany na
   označených místech,

   d)  obstarat  požárně  bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární
   ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,

   e)   zajistit  přístup  k  požárně  bezpečnostním  zařízením  a  věcným
   prostředkům  požární  ochrany  za účelem jejich včasného použití a dále
   udržovat  tato  zařízení  a  věcné  prostředky v provozuschopném stavu;
   uvedené  povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a
   věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,

   f)  vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro
   rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,

   g)  umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
   při  zjišťování  příčiny  vzniku  požáru  a v odůvodněných případech mu
   bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické
   expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

   h)  oznamovat  bez  odkladu  územně  příslušnému hasičskému záchrannému
   sboru  každý  požár  vzniklý  při  činnostech,  které  vykonává, nebo v
   prostorách, které vlastní nebo užívá,

   i)  dodržovat  podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
   výrobků nebo činností.

   (2)  Ten,  kdo  je  povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou
   posoudit  následky  svého  jednání,  je povinen podle zvláštních zákonů
   dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

   (3) Fyzická osoba nesmí

   a)  vědomě  bezdůvodně  přivolat  jednotku požární ochrany nebo zneužít
   linku tísňového volání,

   b)  provádět  práce,  které  mohou  vést  ke  vzniku požáru, pokud nemá
   odbornou  způsobilost  požadovanou  pro výkon takových prací zvláštními
   právními předpisy,^1l)

   c)  poškozovat,  zneužívat  nebo  jiným  způsobem  znemožňovat  použití
   hasicích  přístrojů  nebo  jiných  věcných prostředků požární ochrany a
   požárně bezpečnostních zařízení,

   d)  omezit  nebo  znemožnit  použití  označených  nástupních  ploch pro
   požární techniku,

   e)  používat  barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární
   ochrany,

   f) provádět vypalování porostů.

   (4)  Fyzická  osoba  je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru
   podle  §  35  a  ve  stanovené  lhůtě  splnit  opatření uložená orgánem
   státního požárního dozoru.

   (5)   Prováděcí   právní   předpis  stanoví  některé  podmínky  požární
   bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).

   ODDÍL DRUHÝ

   Pomoc při zdolávání požárů

   § 18

   Osobní pomoc

   Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

   a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

   b)  uhasit  požár,  jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k
   zamezení jeho šíření,

   c)  ohlásit  neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit
   jeho ohlášení,

   d)  poskytnout  osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele
   zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.

   § 19

   Věcná pomoc

   Každý  je  povinen  na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární
   ochrany  nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová
   zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

   § 20

   Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc

   (1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

   a)   útvary   a  vojáky  ozbrojených  sil  České  republiky,  útvary  a
   příslušníky  Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních
   sborů,  Bezpečnostní  informační  služby a Vězeňské služby, jestliže by
   poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,

   b)  právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby  v oblasti veřejné
   hromadné  dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by
   poskytnutí  pomoci  mohlo  mít  za  následek závažnou poruchu provozu u
   těchto  právnických  osob  a  podnikajících  fyzických  osob, nebo jiný
   závažný následek,

   c)  právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví
   a  jejich  zaměstnance,  jestliže  by  poskytnutím  pomoci  bylo  vážně
   ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.^1p)

   (2)  Fyzická  osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19,
   jestliže  jí  v  tom  brání  důležitá  okolnost  nebo  jestliže  by tím
   vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

   § 20a

   Náhrada ušlého výdělku

   (1)  Poskytne-li  fyzická  osoba,  která  podniká  nebo  je  samostatně
   výdělečně  činná,  osobní  pomoc  jednotce  požární  ochrany  na  výzvu
   velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí
   náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.

   (2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje,
   v  jehož  územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří
   měsíců,  nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento
   nárok zanikne.

   § 21

   Náhrada výdajů

   (1)  Jestliže  jsou  s  poskytnutím  věcné pomoci spojeny výdaje, patří
   tomu,  kdo  je  poskytl,  náhrada  výdajů. Právo na náhradu výdajů může
   oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do
   dvou  let  od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu
   výdajů  se  uplatňuje  u  hasičského  záchranného  sboru kraje, v jehož
   územním  obvodu  požár  vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě
   výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

   (2)  Jestliže  právnická  osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly
   věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající
   fyzické  osobě,  mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených.
   Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

   (3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

   § 22

   Vstup na nemovitosti

   (1)  Vlastník  (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup
   na  nemovitost  k  provedení  opatření nutných ke zdolání požáru nebo k
   zamezení  jeho  šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací,
   zejména  vyklidit  nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět
   odstranění  staveb,  jejich  částí  nebo  porostů.  O potřebě a rozsahu
   těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

   (2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany,
   vlastník  (správce,  uživatel)  nemovitosti je povinen umožnit vstup na
   nemovitost;  o  tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje
   nebo  obcí,  které  cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem
   uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí
   dbát,  aby  cvičením  jednotky  požární  ochrany bylo co nejméně rušeno
   užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

   (3)  Nesouhlasí-li  vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem
   na  nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje
   nebo  obec,  které  cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom,
   zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí,
   jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka
   nebo uživatele.

   ČÁST DRUHÁ

   Státní správa a samospráva na úseku požární ochrany

   ODDÍL PRVNÍ

   Orgány státní správy a samosprávy a jejich působnost

   § 23

   Správními  úřady  na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský
   záchranný  sbor  kraje.  Úkoly  státní  správy na úseku požární ochrany
   stanovené  na  základě  tohoto  zákona plní v přenesené působnosti také
   orgány krajů^2a) a orgány obcí.

   Ministerstvo

   § 24

   (1) Ministerstvo na úseku požární ochrany

   a) schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany,

   b) předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného
   sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením,

   c)  předkládá  Ministerstvu  financí  návrh účelové dotace pro jednotky
   sborů dobrovolných hasičů obcí,

   d)   zabezpečuje  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  financí  uvolňování
   finančních  prostředků  ze  státního  rozpočtu  na investiční dotace na
   pořízení  a  obnovu požární techniky pro obce, jejichž jednotky požární
   ochrany  jsou  určeny  požárním poplachovým plánem kraje k zásahům mimo
   svůj územní obvod (dále jen "vybrané obecní úřady"),

   e)  po projednání s Ministerstvem obrany organizuje požární ochranu pro
   období stavu ohrožení státu a válečného stavu a zabezpečuje přípravu na
   činnost v tomto období,^2b)

   f) řídí výkon státní správy,

   g) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na
   úseku požární ochrany,

   h)   kontroluje  plnění  úkolů,  které  tento  zákon  ukládá  hasičským
   záchranným sborům krajů,

   i) řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v
   jednotkách požární ochrany,

   j) zabezpečuje výzkum a vývoj,

   k)  stanoví  postup  zjišťování  příčin  vzniku  požárů  a  v závažných
   případech  se  zjišťování  těchto příčin zúčastňuje; zpracovává rozbory
   příčin vzniku požárů,

   l)  stanoví zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti
   na úseku požární ochrany a podílí se na jejím zabezpečování,

   m) vytváří a provozuje informační systém požární ochrany,

   n)  na vyžádání hasičského záchranného sboru kraje poskytuje odbornou a
   metodickou  pomoc  při  posuzování  dokumentace  staveb  a  technologií
   zvláštního významu,

   o)  soustřeďuje  a  vyhodnocuje  informace potřebné pro zásahy jednotek
   požární ochrany a ústřední řízení záchranných prací,

   p)  zabezpečuje  statistické sledování požárů a mimořádných událostí se
   zásahy jednotek požární ochrany,

   r) zabezpečuje provádění požárně technických expertíz,^*)

   s) zajišťuje mezinárodní spolupráci hasičského záchranného sboru.^*)

   (2)  Ministerstvo  je  oprávněno  stanovit prováděcím právním předpisem
   technické   podmínky  požární  ochrany  technologií,  podmínky  požární
   bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a
   technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany
   a požárně bezpečnostních zařízení.

   (3)   Ministerstvo   stanoví  prováděcím  právním  předpisem  technické
   podmínky  požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb,
   a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení
   šíření  požáru  na  sousední  stavby,  evakuace osob a zvířat v případě
   ohrožení   stavby  požárem  nebo  při  požáru  a  umožnění  účinného  a
   bezpečného  zásahu  jednotek  požární ochrany. Pro podrobnější vymezení
   těchto   podmínek  lze  využít  hodnot  a  postupů  stanovených  českou
   technickou normou nebo jiným technickým dokumentem upravujícím podmínky
   požární ochrany staveb.

   § 25

   (1)  Ministerstvo  je  orgánem  státní  správy  ve  věcech škol požární
   ochrany.^3)  V  rámci  této  působnosti zřizuje, zrušuje a řídí střední
   školy  požární ochrany a vyšší odborné školy požární ochrany, provádí v
   nich inspekci výchovy a vzdělávání a hospodářsky je zabezpečuje.

   (2) Výkon státní správy ve škole požární ochrany provádí ředitel, který

   a) řídí školu, plní povinnosti vedoucího organizace, jmenuje a odvolává
   své  zástupce,  odpovídá  za plnění učebních plánů a učebních osnov, za
   odbornou  a  pedagogickou  úroveň  výchovně  vzdělávací práce školy, za
   vytvoření  podmínek  pro  výkon  školní  inspekce  a přijetí následných
   opatření,   kontroluje   práci  pedagogických  pracovníků  a  ostatních
   pracovníků a studijní výsledky žáků,

   b)  rozhoduje  o  přijetí  ke  studiu, o přerušení studia, o přiznání a
   odnětí  stipendia  a  hmotného  zabezpečení  žákům  škol,  o podmíněném
   vyloučení  ze  studia  a o vyloučení ze studia, o žádosti žáka ke změně
   studijního oboru a opakování ročníku,

   c) zajišťuje, aby zákonní zástupci nezletilého žáka a zletilí žáci byli
   informováni o průběhu vzdělávání a výchovy žáka.

   (3)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  finanční a hmotné zabezpečení
   žáků, organizaci přijímacího řízení, průběh studia a jeho ukončování.

   nadpis vypuštěn

   § 26

   Hasičský záchranný sbor

   (1)  Generální  ředitelství  hasičského  záchranného  sboru  (dále  jen
   "generální  ředitelství")  plní  úkoly  ministerstva  na  úseku požární
   ochrany uvedené v § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1.

   (2) Hasičský záchranný sbor kraje

   a) zpracovává koncepci požární ochrany kraje,

   b) vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na
   úseku požární ochrany,

   c)  kontroluje  plnění  nařízení orgánů kraje vydaných na úseku požární
   ochrany,

   d)   odpovídá  za  připravenost  a  akceschopnost  jednotek  hasičského
   záchranného sboru kraje,

   e)  zabezpečuje  výstavbu  a  údržbu  objektů  pro  potřeby  hasičského
   záchranného sboru,

   f) řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany,

   g) koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji s ostatními orgány,

   h)  soustřeďuje  podklady  pro  zabezpečení  materiálních  a finančních
   prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných obcí,

   i) zpracovává podklady k vydání právních předpisů pro příslušné správní
   orgány kraje v oblastech, které vymezuje zákon,

   j)  soustřeďuje  a  vyhodnocuje  informace potřebné pro zásahy jednotek
   požární ochrany a řízení záchranných prací,

   k)  zabezpečuje  statistické sledování požárů a mimořádných událostí se
   zásahy jednotek požární ochrany na území kraje,

   l)  v  rozsahu  stanoveném  ministerstvem  řídí  a  organizuje odbornou
   přípravu  příslušníků,  velitelů  jednotek hasičských záchranných sborů
   podniků,  velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,
   velitelů a strojníků jednotek sborů dobrovolných hasičů podniků,

   m) projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany,

   n)  zpracovává jedenkrát ročně zprávu o stavu požární ochrany v kraji a
   předkládá ji krajskému úřadu,

   o)  zabezpečuje  preventivně  výchovnou, propagační a ediční činnost na
   úseku požární ochrany podle zaměření stanoveného ministerstvem.

   § 27

   Kraj

   (1) Krajské úřady

   a) projednávají koncepci požární ochrany v kraji,

   b)  vytvářejí  podmínky  pro  dislokaci  a vybavení jednotek hasičského
   záchranného sboru,

   c)  organizují  s  hasičským  záchranným sborem kraje požární ochranu v
   období stavu ohrožení státu a válečného stavu,

   d)  hradí k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární
   ochrany  náklady  jednotkám  sborů  dobrovolných  hasičů vybraných obcí
   spojené  se  zásahy mimo jejich územní obvod a podílí se na financování
   jejich akceschopnosti, pořízení a obnově požární techniky,

   (2) Rada kraje

   a) vydává nařízením kraje požární poplachový plán kraje,

   b) stanoví nařízením kraje podmínky k zabezpečení

   1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany,

   2. zdrojů vody k hašení požárů a tyto zdroje určí,

   3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru,

   4. požární ochrany v budovách zvláštního významu,

   5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.

   (3) Kraj

   a) projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji,

   b)  k  zabezpečení  plošného  pokrytí  území  kraje  jednotkami požární
   ochrany přispívá

   1. hasičskému záchrannému sboru kraje na financování jeho potřeb,

   2.  obcím  na  financování  potřeb  jejich  jednotek sborů dobrovolných
   hasičů obcí.

   § 28

   zrušen

   § 29

   Obec a obecní úřad

   (1) Obec v samostatné působnosti na úseku požární ochrany

   a)  zřizuje  jednotku  sboru  dobrovolných  hasičů  obce, která provádí
   hašení  požárů  a  záchranné  práce  při  živelních  pohromách a jiných
   mimořádných  událostech  a  plní  další úkoly podle zvláštního právního
   předpisu^3a) ve svém územním obvodu; členům jednotky sboru dobrovolných
   hasičů  obce za hašení požárů a záchranné práce při živelních pohromách
   a jiných mimořádných událostech v mimopracovní době poskytuje odměnu,

   b) udržuje akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,

   c)  zabezpečuje  odbornou  přípravu  členů  jednotky sboru dobrovolných
   hasičů obce,

   d)   zabezpečuje   materiální   a   finanční   potřeby  jednotky  sboru
   dobrovolných hasičů obce a požární ochrany,

   e)  zajišťuje  péči  o  členy  jednotky sboru dobrovolných hasičů obce,
   jakož i péči o zaměstnance zařazené v jednotkách hasičských záchranných
   sborů  podniků,  členy  jiných  jednotek sborů dobrovolných hasičů obce
   nebo  podniků,  popřípadě  i o osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci
   podle  §  18,  jestliže  zasahují  za  ztížených  podmínek  nebo u déle
   trvajícího zásahu na území obce,

   f)  poskytuje  náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných
   hasičů obce, který se ve své pracovní době^3b) nebo v době, ze které mu
   plyne  příjem  z  podnikání  nebo  jiné  samostatně výdělečné činnosti,
   zúčastní  zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních
   pohromách  nebo  jiných  mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení
   anebo nařízené odborné přípravy,

   g)  zabezpečuje  a  hradí  pro členy jednotky sboru dobrovolných hasičů
   obce preventivní zdravotní prohlídky,

   h)  zabezpečuje  výstavbu  a  údržbu  objektů požární ochrany a požárně
   bezpečnostních zařízení, zejména pro potřeby svého územního obvodu,

   i) zpracovává stanovenou dokumentaci požární ochrany,

   j) zřizuje ohlašovnu požárů a další místa, odkud lze hlásit požár,

   k)   zabezpečuje  zdroje  vody  pro  hašení  požárů  a  jejich  trvalou
   použitelnost  a  stanoví další zdroje vody pro hašení požárů a podmínky
   pro zajištění jejich trvalé použitelnosti,

   l)   umožňuje   dislokaci   jednotek  hasičského  záchranného  sboru  v
   katastrálním  území  obce  podle  nařízení kraje a přispívá na provoz a
   vybavení těchto jednotek,

   m)  spolupracuje  se  sousedními  obcemi při plnění úkolů k zabezpečení
   požární  ochrany;  za  tím  účelem  mohou  obce  soustřeďovat  finanční
   prostředky,

   n) organizuje preventivně výchovnou činnost,

   o) obecně závaznou vyhláškou

   1. vydává požární řád obce,

   2.  stanoví  podmínky k zabezpečení požární ochrany při akcích, kterých
   se zúčastní větší počet osob.

   (2)  Obec  plní  obdobně  povinnosti  uložené  tímto zákonem právnickým
   osobám a podnikajícím fyzickým osobám.

   (3) Obecní úřad na úseku požární ochrany

   a)  zajišťuje  účast  velitelů  a strojníků jednotky sboru dobrovolných
   hasičů obce na jejich odborné přípravě,

   b)  zajišťuje  úkoly  požární ochrany pro období stavu ohrožení státu a
   válečného stavu.

   (4) Vybrané obecní úřady

   a) zabezpečují podle požárního poplachového plánu kraje hašení požárů a
   záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech
   mimo svůj územní obvod,

   b)  zabezpečují akceschopnost jednotky sboru dobrovolných hasičů obce k
   zásahům mimo svůj územní obvod,

   c)  na  základě  nařízení  kraje,  kterým  se stanoví podmínky plošného
   pokrytí   území   kraje   jednotkami   požární   ochrany,   zabezpečují
   nepřetržitou  pracovní  pohotovost  mimo  pracoviště  v  počtu  nejméně
   jednoho požárního družstva o sníženém početním stavu.^3c)

   § 30

   Vláda stanoví nařízením

   a)  druhy  dokumentace  požární  ochrany  krajů  a obcí, jejich obsah a
   vedení,

   b)   minimální   podmínky   a   rozsah   poskytování  péče  zasahujícím
   příslušníkům   jednotky   hasičského  záchranného  sboru,  zaměstnancům
   zařazeným  v  jednotce  hasičského  záchranného  sboru  podniku, členům
   jednotky   sboru   dobrovolných  hasičů  obce,  členům  jednotky  sboru
   dobrovolných  hasičů  podniku  (§  65) a příslušníkům vojenské hasičské
   jednotky  (§  65a),  jakož i osobám vyzvaným k poskytnutí osobní pomoci
   podle § 18,

   c)  systém  pracovní  pohotovosti  mimo pracoviště členů jednotek sboru
   dobrovolných hasičů vybraných obcí a odměnu za ni,

   d)  způsob  poskytování  náhrady  ušlého  výdělku členům jednotek sboru
   dobrovolných  hasičů obce, kteří se zúčastní zásahu, nařízeného cvičení
   anebo  nařízené  odborné  přípravy v době, ze které jim plynou příjmy z
   podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti,

   e) podmínky akceschopnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů vybraných
   obcí.

   ODDÍL DRUHÝ

   Státní požární dozor

   § 31

   Výkon státního požárního dozoru

   (1) Státní požární dozor se vykonává

   a)  kontrolou  dodržování  povinností  stanovených  předpisy  o požární
   ochraně,

   b) posuzováním

   1. územního a regulačního plánu,

   2.  podkladů  k  územnímu  souhlasu  a  dokumentace pro vydání územního
   rozhodnutí,  vztahujících  se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a
   5,

   3.  dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e)
   bodech 4 až 9 stavebního zákona,

   4.  projektové  dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104
   odst.  1  písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb
   uvedených v § 31 odst. 3,

   5.  projektové  dokumentace  stavby,  která vyžaduje stavební povolení,
   kromě  staveb  uvedených  v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu
   ohlášení do režimu stavebního povolení,

   6. dokumentace ke změně v užívání stavby,

   7.  dokumentace  staveb  uvedených  v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o
   dokumentaci  k  povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení
   nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky;

   posuzování  se  provádí  v  rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle
   zvláštního  právního  předpisu^13)  nebo v rozsahu obdobného dokumentu,
   který  je  dostatečný  pro  posouzení  požární bezpečnosti stavby, a to
   pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

   c)  ověřováním,  zda  byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb
   vyplývající  z  posouzených  podkladů  a  dokumentace podle písmene b),
   včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek,

   d)   posuzováním   výrobků,  které  nejsou  výrobky  stanovenými  podle
   zvláštních právních předpisů,^1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti
   a  posuzováním  funkčnosti  systémů  vyhrazených požárně bezpečnostních
   zařízení (§ 6a),

   e)  schvalováním  posouzení  požárního  nebezpečí  činností  s  vysokým
   požárním nebezpečím,

   f) zjišťováním příčin vzniku požárů,

   g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§
   65 odst. 1 písm. b) až d)],

   h)  ukládáním  opatření  k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou
   plnění těchto opatření.

   (2)  O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán
   vykonávající  státní  požární  dozor  zápis,  ve  kterém uvede výsledky
   kontroly.  Do  zápisu  se  uvedou  i  opatření  a  lhůty  k  odstranění
   zjištěných  závad.  Výsledky  kontroly  a  uložená  opatření  musí  být
   projednány  s  pověřeným  pracovníkem  ministerstva  a  jiného státního
   orgánu,  se  statutárním  orgánem  právnické  osoby  nebo s podnikající
   fyzickou  osobou  nebo  jejím  odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni
   podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

   (3) Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává

   a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení
   podle  §  103  stavebního  zákona,  s  výjimkou  staveb  nebo  zařízení
   uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona,

   b)  u  staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až
   i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104
   odst.  1  písm.  g)  stavebního  zákona,  majících  charakter budov pro
   bydlení  a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro
   více  než  50  osob,  a  staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního
   zákona,  pokud  budou  sloužit  pro  výrobu,  skladování a manipulaci s
   hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,

   c)   u   udržovacích   prací,   stavebních   úprav,  nezbytných  úprav,
   zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b).

   (4)  Výsledkem  posuzování  podkladů,  dokumentace  a ověřování splnění
   stanovených  požadavků  podle  odstavce  1  písm.  b)  a  c) je závazné
   stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem.^3d)

   § 31a

   Prováděcí právní předpis stanoví

   a) způsob výkonu státního požárního dozoru,

   b) obsah a rozsah požárně technických expertiz,

   c) obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení.

   Orgány vykonávající státní požární dozor

   § 32

   Ministerstvo  vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b)
   a  c) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů,
   nebo u staveb, které si vyhradí.

   § 33

   zrušen

   § 34

   zrušen

   § 35

   Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor

   a)  podle  §  31  odst.  1  písm.  a) u právnických osob, podnikajících
   fyzických osob a u ministerstev a jiných státních orgánů (§ 3 odst. 2),
   u  obcí  (§  29)  a u fyzických osob; u fyzických osob v rozsahu plnění
   povinností podle § 2 odst. 2 a § 7,

   b)  podle  §  31  odst.  1  písm. b) a c) s výjimkou případů, u kterých
   vykonává státní požární dozor ministerstvo v rozsahu § 32,

   c) podle § 31 odst. 1 písm. e) až h).

   Vyloučení věci z užívání, zákaz činnosti a zastavení provozu

   § 36

   (1)  Jestliže  věc  nebo  činnost  při  provozu anebo provoz vyvolávají
   bezprostřední  nebezpečí  vzniku požáru a k odstranění tohoto nebezpečí
   nestačí jiná opatření, orgán vykonávající státní požární dozor rozhodne
   o

   a) vyloučení věci z užívání,

   b) zákazu činnosti,

   c) zastavení provozu.

   (2)  O  zastavení  provozu  lze  rozhodnout  i  tehdy, jestliže by byla
   znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě vzniku požáru.

   (3)  Vyžaduje-li  to  naléhavost  situace,  lze  rozhodnutí  uvedené  v
   odstavcích 1 a 2 oznámit ústně a uvést je do zápisu; písemné vyhotovení
   tohoto rozhodnutí je nutno doručit neprodleně.

   (4) Proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 je možno
   podat  odvolání do tří dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto
   rozhodnutí.  Odvolání  nemá  odkladný  účinek.  Odvolací  orgán  o  něm
   rozhodne neodkladně.

   § 37

   Vydání  rozhodnutí o zastavení provozu podle § 36 odst. 1 písm. c) musí
   být  předem  projednáno  se  statutárním  orgánem  právnické  osoby,  s
   podnikající fyzickou osobou anebo jejím odpovědným zástupcem.

   § 38

   Užívat  věc,  která  byla  vyloučena z užívání [§ 36 odst. 1 písm. a)],
   obnovit  zakázanou  činnost  [§  36  odst.  1  písm.  b)]  nebo obnovit
   zastavený  provoz  [§  36  odst.  1  písm.  c)]  lze  až  po odstranění
   nedostatků vyvolávajících bezprostřední nebezpečí vzniku požáru a jen s
   písemným  souhlasem orgánu, který vyloučil věc z užívání nebo rozhodl o
   zákazu činnosti anebo o zastavení provozu.

   ODDÍL TŘETÍ

   zrušen

   § 39

   zrušen

   § 40

   zrušen

   § 41

   zrušen

   § 42

   zrušen

   ČÁST TŘETÍ

   zrušena

   ODDÍL PRVNÍ

   zrušen

   § 43

   zrušen

   § 44

   zrušen

   § 45

   zrušen

   § 46

   zrušen

   ODDÍL DRUHÝ

   zrušen

   § 47

   zrušen

   § 48

   zrušen

   § 49

   zrušen

   § 50

   zrušen

   § 51

   zrušen

   § 52

   zrušen

   § 53

   zrušen

   § 54

   zrušen

   nadpis zrušen

   § 55

   zrušen

   § 56

   zrušen

   § 57

   zrušen

   § 57a

   zrušen

   § 57b

   zrušen

   § 57c

   zrušen

   nadpis zrušen

   § 58

   zrušen

   § 59

   zrušen

   ODDÍL TŘETÍ

   zrušen

   § 60

   zrušen

   nadpis zrušen

   § 61

   zrušen

   § 61a

   zrušen

   § 62

   zrušen

   § 63

   zrušen

   § 64

   zrušen

   ČÁST ČTVRTÁ

   Jednotky požární ochrany

   § 65

   Druhy jednotek požární ochrany

   (1) Jednotkami požární ochrany jsou

   a)  jednotka  hasičského  záchranného  sboru  kraje, která je složena z
   příslušníků   hasičského  záchranného  sboru  (dále  jen  "příslušník")
   určených  k  výkonu  služby  na  stanicích hasičského záchranného sboru
   kraje,

   b)  jednotka  hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze
   zaměstnanců  právnické  osoby  nebo  podnikající  fyzické  osoby, kteří
   vykonávají  činnost  v  této  jednotce  jako  své  zaměstnání (dále jen
   "zaměstnanec podniku"),

   c)  jednotka  sboru  dobrovolných  hasičů  obce,  která  je  složena  z
   fyzických  osob,  které  nevykonávají  činnost  v této jednotce požární
   ochrany jako své zaměstnání,

   d)  jednotka  sboru  dobrovolných  hasičů  podniku, která je složena ze
   zaměstnanců  právnické  osoby  nebo  podnikající  fyzické  osoby, kteří
   nevykonávají   činnost   v  této  jednotce  požární  ochrany  jako  své
   zaměstnání.

   (2)  Činnost  v  jednotce  sboru  dobrovolných  hasičů  obce při hašení
   požáru,  provádění  záchranných  prací při živelních pohromách a jiných
   mimořádných  událostech  se  považuje za výkon občanské povinnosti.^3b)
   Činnost v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce při nařízeném cvičení
   nebo nařízené odborné přípravě je jiným úkonem v obecném zájmu.^4a)

   (3)  Činnost  v  jednotce  sboru  dobrovolných  hasičů  vybrané obce je
   vykonávána   zpravidla   v   pracovněprávním   vztahu  k  obci  nebo  v
   pracovněprávním vztahu k hasičskému záchrannému sboru kraje.

   (4)  Zaměstnanci  podniků,  členové  jednotek sborů dobrovolných hasičů
   obcí  a  členové  jednotek  sborů  dobrovolných hasičů podniků musí být
   starší 18 let a zdravotně způsobilí.

   (5)  Ministerstvo  může  k  plnění  mimořádných  úkolů na úseku požární
   ochrany zřídit jednotku generálního ředitelství.

   (6)  Vnitřní  organizace  a  vybavení  jednotek  požární ochrany včetně
   dislokace  jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany musí
   být  volena tak, aby území obce bylo podle stupně nebezpečí zabezpečeno
   požadovaným  množstvím  sil  a  prostředků  při splnění požadované doby
   jejich  dojezdu na místo zásahu podle základní tabulky plošného pokrytí
   uvedené v příloze zákona.

   (7)  Jednotky  požární  ochrany  používají  jednotné  barevné  označení
   vozidel,  lodí  a  letadel.  Stanovené barevné označení vozidel, lodí a
   letadel  jednotek  požární  ochrany^4b)  mohou  používat  jen  jednotky
   požární ochrany uvedené v odstavci 1.

   (8) Prováděcí právní předpis stanoví

   a) organizaci plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany,

   b)  organizaci,  druhy  a  termíny  preventivních zdravotních prohlídek
   zaměstnanců  podniků  a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a
   podniků,  obsah  lékařského  posudku,  seznam  nemocí, vad a stavů, pro
   které nelze vydat kladný posudkový závěr,

   c) barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

   d)  způsob  zřizování,  vnitřní  organizaci a vybavení jednotek požární
   ochrany požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jakož i
   jejich používání.

   § 65a

   Vojenská hasičská jednotka

   (1) Za jednotky požární ochrany uvedené v § 65 odst. 1 písm. b) a d) se
   ve  vojenských  objektech,  vojenských útvarech, vojenských zařízeních,
   vojenských  záchranných  útvarech  a u právnických osob založených nebo
   zřízených Ministerstvem obrany považují vojenské hasičské jednotky.

   (2)  Vojenská  hasičská  jednotka  je  složena  z  vojáků  a občanských
   zaměstnanců (dále jen "členové vojenské hasičské jednotky"). Zřizování,
   vnitřní  organizace  a  vybavení vojenských hasičských jednotek požární
   technikou   a  věcnými  prostředky  požární  ochrany  je  v  působnosti
   Ministerstva obrany. Ministerstvo obrany rovněž stanoví podmínky výkonu
   služby,  odborné  způsobilosti,  nástupního  odborného výcviku, odborné
   přípravy,  zdravotní  způsobilosti  a funkční označení členů vojenských
   hasičských jednotek, které nesmí být zaměnitelné s hodnostním označením
   příslušníků hasičského záchranného sboru.

   (3)  Pro  vojenskou hasičskou jednotku se při společném zásahu jednotek
   požární  ochrany  a  vojenských  hasičských  jednotek  uplatňuje  právo
   přednostního velení jako pro jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku
   a členové vojenské hasičské jednotky jsou podřízeni veliteli zásahu.

   (4)  Tam,  kde  není  zřízena  vojenská  hasičská  jednotka, může orgán
   požární ochrany Ministerstva obrany nařídit zřízení požární hlídky.

   § 66

   Jednotka hasičského záchranného sboru kraje

   (1)  Jednotka hasičského záchranného sboru kraje je součástí hasičského
   záchranného sboru kraje.

   (2)  V  případech  určených vládou může být zřízena jednotka hasičského
   záchranného sboru kraje i u právnických osob.

   § 67

   Jednotka hasičského záchranného sboru podniku

   (1)  Jednotku  hasičského  záchranného  sboru  podniku zřizuje k plnění
   úkolů podle § 70 odst. 1 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
   provozující  činnosti  uvedené  v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský
   záchranný  sbor kraje; u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby
   s  celostátní  působností  nebo působností zasahující do dvou nebo více
   krajů,  po  souhlasu  generálního  ředitelství. Hasičský záchranný sbor
   kraje  přitom  vychází  z  výsledků  posouzení požárního nebezpečí nebo
   dokumentace  zdolávání požárů.^4c) Počet zaměstnanců podniku a vybavení
   této jednotky stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí
   nebo dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

   (2)  Právnická  osoba nebo podnikající fyzická osoba jmenuje a odvolává
   velitele  této jednotky po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje
   k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele.

   (3)  Právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická  osoba  mohou  zrušit
   jednotku   hasičského   záchranného  sboru  podniku  jen  se  souhlasem
   hasičského  záchranného sboru kraje; u právnické osoby nebo podnikající
   fyzické  osoby  s  celostátní  působností nebo působností zasahující do
   dvou  nebo  více  krajů si hasičský záchranný sbor kraje vyžádá souhlas
   generálního ředitelství.

   Jednotky sborů dobrovolných hasičů

   § 68

   (1)  Obec  zřizuje  a spravuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce.
   Velitele této jednotky, po vyjádření hasičského záchranného sboru kraje
   k  jeho  způsobilosti  vykonávat  funkci  velitele,  jmenuje a odvolává
   starosta  obce. Přihlíží přitom k návrhu občanského sdružení působícího
   na úseku požární ochrany.

   (2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozující činnosti
   uvedené  v  §  4 odst. 2 a 3, které určí hasičský záchranný sbor kraje,
   mohou  místo  jednotky  hasičského  záchranného  sboru  podniku  zřídit
   jednotku  sboru  dobrovolných  hasičů  podniku. Hasičský záchranný sbor
   kraje  přitom  vychází  z  výsledků  posouzení požárního nebezpečí nebo
   dokumentace  zdolávání  požárů.  Velitele  této  jednotky  po vyjádření
   hasičského záchranného sboru kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci
   velitele  jmenují a odvolávají právnické osoby nebo podnikající fyzické
   osoby.  Počet  členů  a  vybavení  jednotky  sboru  dobrovolných hasičů
   podniku  stanoví na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo
   dokumentace zdolávání požárů hasičský záchranný sbor kraje.

   (3)  Ke  zvýšení  akceschopnosti  a zkvalitnění činnosti jednotky sboru
   dobrovolných  hasičů  obce  nebo  jednotky  sboru  dobrovolných  hasičů
   podniku  (dále  jen  "dobrovolná jednotka požární ochrany") se mohou do
   těchto  jednotek  zařadit  i  osoby vykonávající tuto službu jako svoje
   zaměstnání.  O  tomto  opatření  rozhodne  obec,  právnická  osoba nebo
   podnikající  fyzická  osoba po projednání s hasičským záchranným sborem
   kraje.

   (4)  Obec,  právnické  osoby  a  podnikající fyzické osoby mohou zrušit
   dobrovolnou  jednotku  požární  ochrany  jen  se  souhlasem  hasičského
   záchranného sboru kraje.

   § 69

   (1) Požární hlídku zřizuje

   a)  právnická  osoba  a  podnikající fyzická osoba provozující činnosti
   uvedené v § 4 odst. 2 a 3, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na
   základě   výsledků   posouzení  požárního  nebezpečí  nebo  dokumentace
   zdolávání  požárů,  pokud nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 67
   ani podle § 68,

   b)  obec,  která  nezřizuje jednotku požární ochrany podle § 68, kterou
   určí hasičský záchranný sbor kraje.

   (2)  Na  požární  hlídky  zřízené  podle odstavce 1 se obdobně vztahují
   ustanovení tohoto zákona o jednotkách požární ochrany.

   § 69a

   (1)  Právnické  osoby  a  podnikající fyzické osoby, které jsou povinny
   zřídit  jednotku  požární  ochrany,  a  obce mohou na základě smlouvy o
   sdružení  uzavřené podle zvláštního zákona^4d) vzájemně mezi sebou nebo
   s  hasičským  záchranným  sborem  kraje  sdružovat  prostředky a zřídit
   společnou  jednotku požární ochrany. Společnou jednotku požární ochrany
   mohou  dvě  nebo  více obcí zřídit jen vytvořením svazku obcí.^4e) Druh
   společné jednotky požární ochrany se stanoví podle toho, jakou jednotku
   požární  ochrany  jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby nebo
   obce povinny zřídit, a to v pořadí podle § 65 odst. 1.

   (2)  Hasičský  záchranný  sbor  kraje  schvaluje  zřizování  společných
   jednotek  požární  ochrany,  zejména  zabezpečuje,  aby  byly  dodrženy
   požadavky  základní  tabulky plošného pokrytí uvedené v příloze zákona.
   Ministerstvo  schvaluje  zřizování  společné  jednotky požární ochrany,
   pokud  je  jedním  z účastníků hasičský záchranný sbor kraje. V hlavním
   městě  Praze a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň budou společné jednotky
   požární  ochrany  zřízeny  smlouvou  o sdružení^4f) mezi těmito městy a
   hasičským  záchranným sborem kraje. Tyto smlouvy upraví užívání majetku
   ve vlastnictví těchto měst a další vztahy.

   (3)  Obce,  které  nezřídí jednotku požární ochrany podle § 68 odst. 1,
   jsou  povinny sdružit prostředky na společnou jednotku podle odstavce 1
   s  hasičským  záchranným  sborem  kraje^4d) nebo obcí, jejichž jednotky
   požární  ochrany  jsou  předurčeny  požárním poplachovým plánem kraje k
   prvnímu zásahu pro uvedenou obec.

   (4)  Prostředky  vynakládané obcí na společnou jednotku požární ochrany
   zřízenou  podle  odstavce  3  musí  být  minimálně  ve  výši potřebné k
   zajištění akceschopnosti jednoho požárního družstva o sníženém početním
   stavu.^3c)

   (5)  U  obce sdružující prostředky v místě dislokace stanice hasičského
   záchranného  sboru  kraje  musí  být  prostředky  vynakládané  obcí  na
   společnou  jednotku  požární  ochrany  minimálně  ve  výši  potřebné  k
   zajištění  akceschopnosti  jednoho  požárního družstva příslušného typu
   stanice  hasičského  záchranného  sboru  kraje vynásobené počtem těchto
   stanic  zřizovaných  v  obci  podle  základní  tabulky plošného pokrytí
   uvedené v příloze zákona.

   § 69b

   Povinnosti  zaměstnanců  podniků  a členů dobrovolných jednotek požární
   ochrany

   Zaměstnanci  podniků  a  členové  dobrovolných jednotek požární ochrany
   jsou povinni

   a)  důsledně  plnit  úkoly  vyplývající  ze základního poslání jednotek
   požární ochrany,

   b)  při zásahu na místě požáru nebo při záchranných pracích při živelní
   pohromě  nebo  jiné  mimořádné události plnit rozkazy velitele zásahu a
   pokyny svých nadřízených,

   c)  dodržovat  předpisy  o  požární ochraně upravující činnost na místě
   zásahu,

   d)  prohlubovat  své  odborné  znalosti  v  oblasti  požární  ochrany a
   udržovat si potřebnou fyzickou zdatnost,

   e) podrobovat se stanoveným preventivním zdravotním prohlídkám.

   § 70

   Základní úkoly jednotek požární ochrany

   (1) Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly

   a)  provádí  požární  zásah podle příslušné dokumentace požární ochrany
   nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků,

   b) provádí záchranné práce při živelních pohromách a jiných mimořádných
   událostech,

   c)  podává neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému
   hasičskému záchrannému sboru kraje.

   (2)  Výkonem služby příslušníků, zaměstnanců podniků a členů zařazených
   v  jednotkách  požární  ochrany  se  podle tohoto zákona rozumí veškerá
   činnost  směřující  k předcházení požárům a jejich zdolávání, snižování
   následků   živelních   pohrom  a  jiných  mimořádných  událostí  včetně
   zvyšování  akceschopnosti  jednotky  požární  ochrany.  Výkon služby se
   člení na organizační a operační řízení.

   (3)   Organizačním   řízením   se   rozumí  činnost  k  dosažení  stálé
   organizační,  technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární
   ochrany  k  plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se
   rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu
   nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a
   záchranných   prací   při  živelních  pohromách  a  jiných  mimořádných
   událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.

   (4)  Při  zdolávání  požáru  spolupracují  jednotky  požární  ochrany s
   Policií České republiky a dalšími orgány podle zvláštních předpisů.^5)

   (5)  Jednotky  požární  ochrany  plní  úkoly na úseku civilní ochrany a
   ochrany obyvatel.^5a)

   (6) Prováděcí právní předpis stanoví

   a) organizaci řízení v jednotkách požární ochrany,

   b) podmínky akceschopnosti jednotek požární ochrany,

   c)  zásady velení a činnosti velitelů, příslušníků, zaměstnanců podniku
   a členů dobrovolných jednotek požární ochrany při zásahu,

   d)  zásady činnosti jednotek požární ochrany na úseku civilní ochrany a
   ochrany obyvatel.

   § 71

   Řízení činnosti v jednotkách požární ochrany

   (1)  Příslušníci,  zaměstnanci  podniku a členové dobrovolných jednotek
   požární  ochrany jsou při činnosti v jednotce požární ochrany podřízeni
   svým velitelům a při zdolávání požáru veliteli zásahu.

   (2) Velitel jednotky požární ochrany odpovídá za připravenost a činnost
   jemu podřízené jednotky zřizovateli této jednotky.

   § 72

   Odborná způsobilost a příprava

   (1)  Příslušníci,  zaměstnanci podniku a velitelé, strojníci a technici
   speciálních  služeb ostatních jednotek požární ochrany mohou své funkce
   vykonávat jen s požadovanou odbornou způsobilostí.

   (2)  Příslušníci,  zaměstnanci  podniku a členové dobrovolných jednotek
   požární  ochrany mohou samostatně vykonávat službu při zdolávání požárů
   až po absolvování základní odborné přípravy.

   (3) Zaměstnanci podniku a členové dobrovolných jednotek požární ochrany
   jsou  povinni  se  zúčastňovat  v  určeném  rozsahu  odborné  přípravy.
   Zúčastňují-li se odborné přípravy členové dobrovolných jednotek požární
   ochrany  ve  své  pracovní  době,  považuje se to za překážku na straně
   zaměstnance z důvodu jiných úkonů v obecném zájmu.^4a)

   (4)  Odborná příprava zahrnuje teoretickou přípravu, praktický výcvik a
   tělesnou přípravu. Součástí odborné přípravy je i požární sport.

   (5)  Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením.
   Ověřování  odborné  způsobilosti  a  vydávání  a  odnímání  osvědčení o
   odborné způsobilosti provádí

   a)   ministerstvo   u   příslušníků,  velitelů,  strojníků  a  techniků
   speciálních  služeb  jednotek  hasičských záchranných sborů podniků a u
   osob  vykonávajících službu v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí
   a v jednotkách sborů dobrovolných hasičů podniků jako svoje zaměstnání,

   b)  hasičský  záchranný  sbor kraje u velitelů a strojníků dobrovolných
   jednotek požární ochrany,

   c) velitelé jednotek hasičských záchranných sborů podniků u zaměstnanců
   podniku.

   (6) Orgán, který vydal osvědčení o odborné způsobilosti, může osvědčení
   odejmout,  vykazuje-li osoba uvedená v odstavcích 1 a 5 ve své činnosti
   závažné nedostatky.

   (7)  Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění odborné přípravy
   příslušníků,  zaměstnanců podniků a členů dobrovolných jednotek požární
   ochrany,  její  ověřování a osvědčování, vydávání a odnímání osvědčení,
   jakož i organizování soutěží v požárním sportu a tělesné přípravě.

   § 73

   Poskytování pomoci při zdolávání požárů

   (1)  Obec,  právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny si
   poskytovat při zdolávání požárů vzájemnou pomoc.

   (2)  Hasičské  záchranné  sbory krajů jsou oprávněny v případě naléhavé
   potřeby  při zdolávání požárů soustřeďovat a nasazovat jednotky požární
   ochrany  bez  ohledu  na  to,  komu  jsou podřízeny, a věcné prostředky
   požární  ochrany  bez  ohledu  na  to,  kdo  s  nimi disponuje. Obdobné
   oprávnění má ministerstvo při potřebě nasazení jednotek požární ochrany
   a  věcných  prostředků  požární  ochrany  z více krajů, při poskytování
   mezistátní pomoci, nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

   (3)  Orgán,  který  rozhoduje  o  opatřeních uvedených v odstavci 2, je
   povinen  přihlédnout  k  tomu,  aby  byla  v nutném rozsahu zabezpečena
   požární  ochrana  v  územních  obvodech  obcí nebo u právnických osob a
   podnikajících fyzických osob, které takovou pomoc poskytnou.

   (4)  O  použití  Armády  České  republiky  k  záchranným pracím^6a) a o
   poskytování mezistátní pomoci platí zvláštní právní předpisy.^7)

   ČÁST PÁTÁ

   Spolupráce na úseku požární ochrany

   § 74

   Hasičský  záchranný  sbor,  správní  úřady a orgány samosprávy, jakož i
   právnické  osoby  a  podnikající  fyzické  osoby při plnění úkolů podle
   tohoto zákona spolupracují s občanskými sdruženími, veřejně prospěšnými
   organizacemi a jinými orgány a organizacemi působícími na úseku požární
   ochrany.

   § 75

   Občanská  sdružení,  veřejně  prospěšné  organizace  a  jiné  orgány  a
   organizace působící na úseku požární ochrany

   (1)  Občanská  sdružení,  veřejně  prospěšné organizace a jiné orgány a
   organizace  působící na úseku požární ochrany pomáhají při plnění úkolů
   na úseku požární ochrany zejména tím, že

   a) pomáhají vyhledávat členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí,

   b)  podílejí  se  na odborné přípravě členů jednotek sborů dobrovolných
   hasičů obcí,

   c)  podílejí  se  se  souhlasem  vlastníka  na  provádění údržby, oprav
   požární  techniky, věcných prostředků požární ochrany a objektů požární
   ochrany, včetně vodních zdrojů,

   d)  podílejí se na činnosti směřující k předcházení požárům, zejména na
   preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží,

   e)  podílejí  se  na  ediční  a  publikační  činnosti  a na dokumentaci
   historie požární ochrany a hasičstva.

   (2) Občanským sdružením, veřejně prospěšným organizacím a jiným orgánům
   a   organizacím  vykonávajícím  činnosti  podle  odstavce  1  může  být
   poskytována dotace v souladu se zvláštním právním předpisem.^7a)

   ČÁST ŠESTÁ

   POSTIH PRÁVNICKÝCH OSOB, PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB A FYZICKÝCH OSOB

   Pokuty právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám

   § 76

   (1)  Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
   může  uložit  pokutu  až do 250 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
   fyzické  osobě  provozující  činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí
   nebo  až  do  500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě
   provozující  činnosti  se zvýšeným požárním nebezpečím, jestliže poruší
   povinnosti vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že

   a)  neoznačí  místa  a  pracoviště příslušnými bezpečnostními značkami,
   příkazy,  zákazy  a pokyny ve vztahu k požární ochraně, včetně míst, na
   kterých   se   nachází  věcné  prostředky  požární  ochrany  a  požárně
   bezpečnostní zařízení,

   b)  neprovádí pravidelně kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně
   a  plnění  příkazů,  zákazů a pokynů týkajících se požární ochrany nebo
   neodstraňuje zjištěné závady,

   c) nezabezpečí pravidelné školení svých zaměstnanců o požární ochraně a
   odbornou  přípravu  preventivních  požárních  hlídek  nebo  preventistů
   požární  ochrany,  jakož  i  odbornou  přípravu  v  jednotkách  požární
   ochrany,

   d) neumožní nebo ztěžuje výkon státního požárního dozoru,

   e) nevyhotoví předepsanou dokumentaci požární ochrany nebo ji neudržuje
   v souladu se skutečným stavem anebo neplní podmínky požární bezpečnosti
   v ní stanovené,

   f)  nezabezpečí  v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné
   prostředky požární ochrany nebo požárně bezpečnostní zařízení nebo tyto
   neudržuje  v  provozuschopném stavu anebo u vyhrazené požární techniky,
   věcných prostředků požární ochrany nebo požárně bezpečnostních zařízení
   používá neschválené druhy,

   g)  neumožní  vstup  na  nemovitost  k  provedení potřebných opatření v
   souvislosti  se  cvičením  jednotek  požární  ochrany, ačkoli tomu byla
   povinna podle rozhodnutí obce nebo hasičského záchranného sboru kraje,

   h) neoznámí bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
   kraje  vznik požáru při činnostech, které provozuje, nebo v prostorách,
   které vlastní nebo užívá,

   i) nepodá písemnou zprávu o odstranění závad zjištěných při kontrole ve
   lhůtě stanovené orgánem vykonávajícím státní požární dozor,

   j)  nestanoví  organizaci  zabezpečení  požární  ochrany  s  ohledem na
   požární   nebezpečí   nebo   prokazatelně  nestanoví  podmínky  požární
   bezpečnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo § 6 odst. 2,

   k)  nedodržuje  stanovené  podmínky  požární  bezpečnosti provozovaných
   činností,  technologických  postupů  nebo  zařízení anebo nezabezpečuje
   údržbu  a  opravy  technických a technologických zařízení způsobem a ve
   lhůtách stanovených technickými podmínkami nebo výrobcem zařízení,

   l)  nestanoví  požadavky na odbornou kvalifikaci osob podle § 6 odst. 1
   písm.  d)  nebo  nezabezpečí  provádění  prací,  které by mohly vést ke
   vzniku požáru osobou s příslušnou kvalifikací,

   m)  používá  neoprávněně  barevné  označení  vozidel,  lodí  a  letadel
   jednotek požární ochrany.

   (2)  Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
   může  uložit  pokutu  až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
   fyzické  osobě,  která  porušila  povinnost  vyplývající  z  předpisů o
   požární ochraně tím, že

   a) nezabezpečí posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 nebo je
   nepředloží ve stanovené lhůtě orgánu státního požárního dozoru,

   b)  nevytváří  podmínky  pro  hašení  požárů  a  pro  záchranné  práce,
   neudržuje  volné  příjezdové  komunikace  a nástupní plochy pro požární
   techniku,  únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, rozvodným
   zařízením   elektrické   energie,   uzávěrům   vody,  plynu,  topení  a
   produktovodům,  věcným  prostředkům  požární ochrany a ručnímu ovládání
   požárně bezpečnostních zařízení,

   c)  poruší  rozhodnutí  o vyloučení věci z užívání, rozhodnutí o zákazu
   činnosti nebo rozhodnutí o zastavení provozu,

   d)  nezajistí  plnění  úkolů  požární ochrany podle kategorie požárního
   nebezpečí  osobami  s  odbornou  způsobilostí  nebo nezřídí preventivní
   požární hlídku podle § 13 odst. 1,

   e) nezřídí jednotku požární ochrany nebo ji smluvně nezabezpečí, ačkoli
   k tomu byla povinna,

   f)  nevybaví  jednotku  požární  ochrany  potřebnou  požární technikou,
   věcnými  prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními
   anebo  jednotku  požární  ochrany  využívá  k činnostem, které by mohly
   ohrozit její akceschopnost,

   g) neplní opatření stanovená posouzením požárního nebezpečí,

   h)   neprovede   ve  stanovené  lhůtě  opatření  uložená  k  odstranění
   zjištěných nedostatků,

   i)  neposkytne  na výzvu velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
   ochrany obce potřebnou věcnou pomoc,

   j)  neumožní  vstup  na  nemovitost  k  provedení potřebných opatření v
   souvislosti se zdoláváním požáru nebo prováděním záchranných prací,

   k)  nemá  k  dispozici  požárně  technické  charakteristiky vyráběných,
   používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů nutných
   ke stanovení preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku,

   l)  nedodržuje  návody  a  technické  podmínky  výrobce  nebo  obchodní
   organizace vztahující se k požární bezpečnosti,

   m)  neposkytne  bezúplatně  výrobky  nebo  vzorky  k  provedení požárně
   technické expertizy v rámci zjišťování příčin vzniku požáru,

   n)  vypaluje  porosty nebo neoznámí spalování hořlavých látek na volném
   prostranství  orgánu  státního  požárního  dozoru,  případně  nestanoví
   opatření proti vzniku a šíření požáru,

   o)  neuvědomí  písemně orgán státního požárního dozoru nebo nepostupuje
   podle  jeho  pokynu  v  případě  změny  charakteru  nebo podmínek anebo
   rozsahu  provozované  činnosti,  která je předmětem posouzení požárního
   nebezpečí,

   p)  nesplní  lhůtu  stanovenou  orgánem  státního  požárního  dozoru  k
   odstranění nedostatků v předloženém posouzení požárního nebezpečí,

   r)  neudržuje  zdroje  vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
   umožněno  použití  požární  techniky  a  čerpání  vody k hašení požáru,
   neplní  povinnosti  k  ochraně  lesů  v době zvýšeného nebezpečí vzniku
   požáru podle § 7 odst. 2 nebo povinnosti vlastníka podle § 2 odst. 2,

   s) při přepravě nebezpečných látek nemá k dispozici na místě s nákladem
   požárně   technické  charakteristiky  přepravovaných  látek  nebo  tyto
   neodpovídají vykazovanému přepravovanému nákladu.

   (3)  Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru
   může  uložit pokutu až do 1 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající
   fyzické  osobě  provozující  činnosti  s  vysokým  požárním nebezpečím,
   jestliže  poruší  povinnosti  vyplývající  z předpisů o požární ochraně
   uvedené v odstavcích 1 a 2.

   (4)  Právnické  osobě  nebo  podnikající  fyzické  osobě,  která  zruší
   jednotku  požární  ochrany  bez  souhlasu  hasičského záchranného sboru
   kraje (§ 67 odst. 3 a § 68 odst. 4), může hasičský záchranný sbor kraje
   uložit pokutu až do 10 000 000 Kč.

   (5)  Právnické  osobě  nebo  podnikající  fyzické osobě, která opětovně
   poruší  povinnost, za kterou jí byla v předchozích třech letech uložena
   pokuta  pravomocným rozhodnutím, může hasičský záchranný sbor kraje při
   výkonu  státního  požárního  dozoru  uložit  další  pokutu  až  do výše
   dvojnásobku pokuty stanovené v odstavcích 1 až 4.

   (6)  Při  stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době
   trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

   (7) Uložení pokuty nezbavuje právnickou osobu nebo podnikající fyzickou
   osobu  povinnosti  odstranit  závadný stav ve stanovené lhůtě. Uložením
   pokuty  podle  odstavců  1 až 4 zůstává nedotčena odpovědnost právnické
   osoby  nebo  podnikající  fyzické  osoby  za  způsobenou škodu a postih
   jejích zaměstnanců podle pracovněprávních předpisů.

   § 77

   (1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se
   o porušení povinnosti dozvěděl orgán vykonávající státní požární dozor,
   a musí být pravomocně skončeno do tří let od porušení povinnosti.

   (2)  Hasičský  záchranný  sbor  kraje  vybírá  a  vymáhá pokuty. Pokuta
   uložená podle § 76 je příjmem státního rozpočtu.

   Přestupky

   § 78

   (1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo

   a) poruší příkazy nebo zákazy týkající se požární ochrany na označených
   místech,

   b)  neumožní  vstup na nemovitost při cvičení jednotky požární ochrany,
   ačkoliv je k tomu povinen podle rozhodnutí hasičského záchranného sboru
   kraje nebo obce,

   c) neuposlechne nařízení velitele zásahu nebo velitele jednotky požární
   ochrany vydané podle § 88 odst. 1 písm. a),

   d)  poruší zásady bezpečného provozu tepelných, elektrických, plynových
   a jiných spotřebičů a komínů,

   e)  neobstará  nebo  neudržuje v provozuschopném stavu věcné prostředky
   požární  ochrany  nebo požárně bezpečnostní zařízení, poškodí, zneužije
   nebo jiným způsobem znemožní použití věcných prostředků požární ochrany
   nebo požárně bezpečnostních zařízení,

   f)  vědomě  bezdůvodně  přivolá  jednotku požární ochrany nebo zneužije
   linku tísňového volání,

   g)  nedodrží  podmínky  nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti
   výrobků nebo činností,

   h)  neumožní  výkon  státního  požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě
   nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru,

   i)  neposkytne  osobní  nebo  věcnou  pomoc v souvislosti se zdoláváním
   požáru, ačkoli je k tomu povinen,

   j) neumožní orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů
   ke  zjišťování příčiny vzniku požáru nebo bezúplatně neposkytne výrobky
   nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy,

   k)  nedodrží  předpisy o používání, skladování a manipulaci s hořlavými
   nebo požárně nebezpečnými látkami nebo nesprávným skladováním materiálu
   znemožní  přístup  k  rozvodným zařízením elektrické energie a uzávěrům
   plynu, vody a topení,

   l)  nedodrží  zásady  požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně
   nebo jiného zdroje zapálení,

   m) nevytváří v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro
   rychlé zdolávání požáru a pro provádění záchranných prací nebo neumožní
   jednotce  požární ochrany vstup na nemovitost při zdolávání požáru nebo
   provádění  záchranných  prací  anebo  jinak  ztíží  provedení  opatření
   nutných ke zdolávání požáru nebo při provádění záchranných prací,

   n)  poruší  rozhodnutí  o  vyloučení  věci  z užívání nebo rozhodnutí o
   zákazu činnosti anebo rozhodnutí o zastavení provozu,

   o)  provádí  práce,  které  mohou  vést  ke  vzniku požáru, ačkoli nemá
   odbornou  způsobilost  požadovanou  pro výkon takových prací zvláštními
   právními předpisy,

   p) zanedbá z hlediska požární ochrany dohled nad osobami, které nemohou
   posoudit následky svého jednání,

   r) způsobí svým jednáním požár, nejde-li o trestný čin,

   s) vypaluje porosty,

   t) neoznámí bezodkladně místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru
   kraje požár v objektech a jiných místech, které vlastní nebo užívá,

   u)  omezí nebo znemožní použití označených nástupních ploch pro požární
   techniku,

   v)  používá  neoprávněně  barevné  označení  vozidel,  lodí  a  letadel
   jednotek požární ochrany,

   z)  neudržuje  zdroje  vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby bylo
   umožněno  použití požární techniky k hašení požáru, neplní povinnosti k
   ochraně  lesů  před  požáry  podle  §  7 odst. 2 nebo neplní povinnosti
   vlastníka podle § 2 odst. 2.

   (2)  Za  přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do
   10  000  Kč,  za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až l) pokutu do 20
   000  Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. m) až z) pokutu do 25 000
   Kč.

   § 79

   (1)  Není-li  v  tomto  zákoně  stanoveno  jinak, platí o přestupcích a
   jejich projednávání obecné předpisy.^8)

   (2)  Pokutu  za  přestupek  podle  §  78 ukládá hasičský záchranný sbor
   kraje, který pokutu rovněž vybírá a vymáhá podle zvláštního zákona.^7b)
   Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

   ČÁST SEDMÁ

   Náhrada škody

   § 80

   Odškodňování úrazů

   (1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti

   a)  při  jeho  činnosti  v  jednotce sboru dobrovolných hasičů obce a v
   požární hlídce,

   b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při
   odstraňování  jeho následků anebo při cvičení jednotky požární ochrany,
   (dále  jen  "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát, obdobně podle
   předpisů o odškodňování pracovních úrazů,^9) pokud mu nevznikl nárok na
   náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.

   (2)  Náhradu  škody  podle  odstavce  1  poskytuje  v  zastoupení státu
   hasičský  záchranný  sbor  kraje, v jehož územním obvodu k poškození na
   zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.

   § 81

   Jednorázové mimořádné odškodnění

   (1)  Vláda  stanoví  nařízením,  v  kterých případech a v jakém rozsahu
   náleží  poškozenému  a  pozůstalým  po  poškozeném,  kromě nároků podle
   předpisů  o  odškodňování  pracovních  úrazů,  i  jednorázové mimořádné
   odškodnění, a kdy je možné takové odškodnění přiznat osobám, které byly
   na poškozeného odkázány výživou.

   (2)   Toto   nařízení  upraví  také  jednorázové  mimořádné  odškodnění
   zaměstnanci  podniku  a  členovi  jednotky  sboru  dobrovolných  hasičů
   podniku a pozůstalým po nich.

   (3)  Jednorázové  mimořádné  odškodnění  zaměstnancům  podniku,  členům
   jednotky  sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům
   právnické  osoby  nebo  podnikající  fyzické osoby a pozůstalým po nich
   poskytuje  právnická  osoba  nebo  podnikající  fyzická osoba, pokud ke
   škodě  na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární
   ochrany  na  vlastní  nemovitosti  nebo v jejich vlastních objektech. V
   ostatních   případech   poskytuje   jednorázové   mimořádné  odškodnění
   ministerstvo.

   (4) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 3 se promlčuje ve lhůtě tří
   let ode dne vzniku škody.

   Náhrada věcné škody

   § 82

   Právnická  nebo fyzická osoba má nárok na náhradu věcné škody, která jí
   vznikla  při  pomoci  poskytnuté  při  zdolávání  požáru, popřípadě při
   cvičení  jednotky  požární ochrany. Ve zvlášť odůvodněných případech se
   může  přiznat  náhrada  nákladů  spojených s pořízením nové věci za věc
   poškozenou.

   § 83

   (1)  Právnické  nebo fyzické osobě se nahrazuje také věcná škoda, která
   jí vznikla v důsledku opatření nutných ke zdolání požáru, zamezení jeho
   šíření  nebo  záchranných  prací  provedených na příkaz velitele zásahu
   nebo  velitele  jednotky  požární  ochrany  nebo  při  cvičení jednotky
   požární  ochrany;  to neplatí, jestliže škoda vznikla použitím hasicích
   látek v souvislosti se zdoláváním požáru.

   (2)  Náhrada věcné škody podle odstavce 1 se neposkytuje právnické nebo
   fyzické osobě, jejíž objekty byly zasaženy požárem.

   § 84

   (1)  Náhradu  škody podle § 82 a 83 poskytuje a o ní rozhoduje hasičský
   záchranný  sbor  kraje,  v  jehož  územním  obvodu požár vznikl nebo se
   konalo cvičení jednotky požární ochrany.

   (2)  Jestliže  vznikla  právnické  nebo  fyzické  osobě  věcná  škoda v
   souvislosti   s   pomocí  poskytnutou  v  zájmu  právnické  osoby  nebo
   podnikající  fyzické  osoby, má hasičský záchranný sbor kraje vůči této
   právnické  osobě  nebo  této podnikající fyzické osobě právo na náhradu
   toho, co právnické nebo fyzické osobě poskytl.

   (3)  Právo  na  náhradu  škody podle § 82 a 83 je třeba uplatnit do tří
   měsíců  ode  dne,  kdy se poškozený dověděl o škodě, nejpozději do dvou
   let od vzniku škody; jinak toto právo zanikne.

   ČÁST OSMÁ

   Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

   § 85

   Působnost  ministerstva a hasičského záchranného sboru kraje při výkonu
   státního požárního dozoru se nevztahuje na

   a)  útvary  a zařízení Policie České republiky, Bezpečnostní informační
   služby,  Generální  inspekce  bezpečnostních sborů a Vězeňské služby; v
   těchto  útvarech  a zařízeních se zabezpečují a provádějí uvedené úkoly
   podle zvláštních předpisů,

   b)  báňská  díla, zařízení, pracoviště a činnosti v podzemí podléhající
   dozoru  orgánů  státní  báňské  správy, která vykonává státní správu na
   tomto úseku,

   c)  námořní lodě a civilní letadla; v těchto dopravních prostředcích se
   zabezpečují a provádějí uvedené úkoly podle zvláštních předpisů,

   d)  drážní vozidla a říční plavidla s výjimkou zjišťování příčin vzniku
   požárů,

   e)  objekty  Ministerstva  zahraničních  věcí nacházející se mimo území
   České republiky.

   § 85a

   (1)  Působnost  ministerstva  a  hasičského záchranného sboru kraje při
   výkonu  státního  požárního  dozoru  se nevztahuje na vojenské objekty,
   vojenské   útvary,  vojenská  zařízení,  vojenské  záchranné  útvary  a
   právnické  osoby  založené  nebo zřízené Ministerstvem obrany (dále jen
   "objekty").

   (2)   V  objektech  uvedených  v  odstavci  1  vykonává  požární  dozor
   Ministerstvo obrany vlastními orgány požární ochrany.

   § 86

   Ustanovení  tohoto  zákona  se vztahují na železniční, vodní a leteckou
   dopravu,  pokud mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána,
   nestanoví jinak.

   § 87

   (1)  Ustanovení tohoto zákona se nedotýkají výsad a imunit přiznávaných
   podle  mezinárodního  práva  nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká
   republika vázána.

   (2)  Při  zdolávání  požárů  lze  vstoupit  do  objektů, které požívají
   ochrany podle odstavce 1, jen na základě příslušného souhlasu.

   § 88

   Oprávnění osob pověřených plněním úkolů na úseku požární ochrany

   (1)  Velitelé  jednotek  hasičských záchranných sborů podniků, velitelé
   jednotek  sborů  dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů dobrovolných
   hasičů  podniků  a velitelé zásahů jsou při plnění svých úkolů na úseku
   požární ochrany oprávněni

   a) nařídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo při cvičení jednotky
   požární  ochrany,  aby  se  z  místa  zásahu  vzdálily  osoby,  jejichž
   přítomnost není potřebná, nebo aby se podřídily jiným omezením nutným k
   úspěšnému provedení zásahu,

   b)   nařídit   provedení  nutných  opatření  směřujících  k  odstranění
   nebezpečí  opětovného vzniku požáru. O nařízených opatřeních neodkladně
   informují orgán vykonávající státní požární dozor.

   (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokazování oprávnění podle
   odstavce 1.

   § 89

   Povinnost mlčenlivosti

   (1)  Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny
   zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v
   zájmu  zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami.
   Povinnost  mlčenlivosti  trvá  i  po skončení pracovního poměru nebo po
   splnění úkolu.

   (2)   O   zproštění  mlčenlivosti  a  jeho  rozsahu  rozhoduje  ředitel
   hasičského záchranného sboru kraje.

   § 89a

   Působnosti  stanovené  krajskému úřadu a radě kraje nebo obecnímu úřadu
   podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

   § 90

   Zvláštní  právní  předpisy  o  ochraně utajovaných informací^10) nejsou
   ustanovením § 89 dotčeny.

   § 91

   Ocenění mimořádné odvahy

   (1)  K ocenění mimořádné odvahy a obětavosti zaměstnanců podniků, členů
   dobrovolných  jednotek  požární  ochrany a občanů při záchraně života a
   majetku  může  ministr  vnitra  udělit  věcný  nebo  peněžitý  dar nebo
   medaili. Věcný nebo peněžitý dar může udělit též generální ředitel.

   (2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob udělování medaile.

   § 92

   Živelní pohromy a jiné mimořádné události

   Pokud  zvláštní předpisy nestanoví jinak, vztahují se ustanovení tohoto
   zákona  o  poskytování  osobní  a  věcné  pomoci,  o jednotkách požární
   ochrany,   o   právech  a  povinnostech  zaměstnanců  podniků  a  členů
   dobrovolných  jednotek  požární  ochrany,  o  náhradě škody a o ocenění
   mimořádné  odvahy  přiměřeně  také  na  záchranné  práce  při živelních
   pohromách.   Totéž   platí  při  záchranných  pracích  při  mimořádných
   událostech,  pokud jsou bezprostředně ohroženy lidské životy nebo hrozí
   značná škoda.

   § 93

   Stejnokroje a funkční označení

   (1)  Zaměstnancům  podniků  náleží  stejnokroj  s  funkčním označením a
   označením příslušnosti k jednotce hasičského záchranného sboru podniku.

   (2)  Členům  jednotek  sborů  dobrovolných hasičů obcí a jednotek sborů
   dobrovolných hasičů podniků náleží stejnokroj a funkční označení.

   (3)  Prováděcí  právní předpis stanoví náležitosti funkčních označení a
   stejnokrojů  zaměstnanců  podniků a členů dobrovolných jednotek požární
   ochrany,  případně  stanoví  další  osoby plnící úkoly na úseku požární
   ochrany, kterým náleží stejnokroj.

   § 94

   zrušen

   § 95

   Vztah zákona k obecným předpisům o správním řízení

   Na  řízení  podle  tohoto  zákona  se  vztahuje  správní řád s výjimkou
   rozhodování  podle  § 68 odst. 2 a § 73 odst. 3. Stanoviska uplatněná k
   politice   územního  rozvoje  a  územně  plánovací  dokumentaci  nejsou
   správním  rozhodnutím.  Stanoviska  vydávaná  podle  tohoto zákona jako
   podklad  pro  rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu nebo územní
   souhlas  jsou  závazným  stanoviskem  podle správního řádu^11) a nejsou
   samostatným rozhodnutím ve správním řízení.

   § 96

   zrušen

   § 97

   nadpis vypuštěn

   Jednotky  požární  ochrany  mohou poskytovat pohotovostní a jiné služby
   nebo práce za úhradu vynaložených nákladů za předpokladu, že se jedná o
   práce a služby související se základní náplní jejich činnosti a nedojde
   k ohrožení jejich akceschopnosti.

   nadpis vypuštěn

   § 98

   (1) Za odborně způsobilé osoby se též považují osoby, které jsou ke dni
   účinnosti   tohoto   zákona   držiteli   platného   osvědčení   odborné
   způsobilosti podle dosavadních předpisů.

   (2) Jednotky hasičských záchranných sborů podniků a dobrovolné jednotky
   požární  ochrany  zřízené  podle  dosavadních  předpisů  se považují za
   jednotky požární ochrany zřízené podle tohoto zákona.

   (3)  Posouzení  požárního  nebezpečí  činností  uvedených v § 4 odst. 3
   písm.  a)  až  e)  schválená  podle dosavadních předpisů se považují za
   posouzení  požárního  nebezpečí  činností s vysokým požárním nebezpečím
   podle  tohoto  zákona.  Ostatní  posouzení  požárního  nebezpečí  podle
   dosavadních  předpisů  se  za  posouzení požárního nebezpečí podle § 6a
   nepovažují.

   (4) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které ke dni účinnosti
   tohoto  zákona  provozují  činnosti uvedené v § 4 odst. 3, jsou povinny
   posouzení požárního nebezpečí podle § 6a odst. 1 předložit ke schválení
   orgánu  státního  požárního  dozoru  do  jednoho  roku  ode  dne nabytí
   účinnosti tohoto zákona.

   (5)  Řízení  zahájená  před  nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí
   podle tohoto zákona.

   § 99

   Autorizovaný  inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro
   požární  bezpečnost  staveb^12) (dále jen "autorizovaná osoba"), je při
   realizaci  technických  podmínek  požární  ochrany  staveb  stanovených
   prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít
   postup  odlišný  od  postupu,  který stanoví česká technická norma nebo
   jiný  technický  dokument  upravující  podmínky  požární  ochrany.  Při
   použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň
   stejného  výsledku,  kterého  by  dosáhla při postupu podle prováděcího
   právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.

   § 100

   zrušen

   Závěrečná ustanovení

   § 101

   Ministerstvo vydá

   a) prováděcí právní předpisy k provedení § 6b, § 11 odst. 8, § 15 odst.
   2,  § 16 odst. 4, § 17 odst. 5, § 24 odst. 2, § 31a, § 65 odst. 8 písm.
   a), c) a d), § 70 odst. 6, § 72 odst. 7, § 88 odst. 2, § 91 odst. 2 a §
   93 odst. 3,

   b) po projednání s Ministerstvem zdravotnictví prováděcí právní předpis
   k provedení § 65 odst. 7 písm. b),

   c)  po  projednání  s  Ministerstvem  financí a Ministerstvem školství,
   mládeže  a  tělovýchovy prováděcí právní předpis k provedení § 25 odst.
   3.

   § 101a

   zrušen

   § 102

   zrušen

   § 103

   (1) Zrušují se:

   1.  zákon  č.  18/1958  Sb.,  o  požární ochraně, ve znění zákona České
   národní  rady  č.  146/1971  Sb. (pol. 40 a 41 přílohy C), zákona České
   národní  rady  č.  130/1974  Sb.,  zákona č. 20/1975 Sb. a zákona České
   národní rady č. 49/1982 Sb. (pol. 23 přílohy),

   2.  §  18  zákona  č.  60/1961  Sb.,  o  úkolech  národních  výborů při
   zajišťování  socialistického  pořádku, pokud upravuje skutkové podstaty
   přestupků proti ochraně před požáry,

   3.  vládní  nařízení  č.  12/1951  Sb.,  o  náhradě  škody příslušníkům
   hasičstva a jiným osobám v oboru ochrany před požáry a jinými živelními
   pohromami,

   4.  vyhláška  Ministerstva  vnitra č. 248/1951 Ú.l., kterou se upravují
   podrobnosti  o  náhradě  škody  v  oboru  ochrany  před požáry a jinými
   živelními pohromami,

   5.  vyhláška  Ministerstva  vnitra  č.  91/1952  Ú.l., kterou se vydává
   služební a disciplinární řád pro příslušníky požárních sborů, požárních
   hlídek a pro příslušníky velitelství požární ochrany,

   6.  vyhláška ministra vnitra č. 169/1955 Ú.l., o zajištění a organizaci
   požární  ochrany  v  závodech,  ve  znění  vyhlášky  ministra vnitra č.
   119/1958  Ú.l.  a  vyhlášky  Ministerstva  vnitra  České  socialistické
   republiky č. 60/1976 Sb.,

   7.  vyhláška  Ministerstva  vnitra  č.  198/1958  Ú.l.,  o  opatřování,
   rozdělování a zkoušení věcných prostředků požární ochrany,

   8.  vyhláška Ministerstva vnitra č. 106/1959 Ú.l., o organizaci požární
   ochrany,  ve  znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., (pol. 42
   přílohy C),

   9. vyhláška Ministerstva vnitra č. 70/1960 Sb., o zajištění pohotovosti
   hasicích zařízení,

   10.  vyhláška  Ministerstva školství a kultury a Ministerstva vnitra č.
   87/1960 Sb., o zavedení bezpečného filmu,

   11.  vyhláška  Ministerstva  vnitra  České  socialistické  republiky č.
   60/1976  Sb.,  kterou  se  vydávají zásady školení pracovníků o požární
   ochraně,

   12.  vyhláška  Ministerstva  vnitra  České  socialistické  republiky č.
   35/1977  Sb.,  o  požární  bezpečnosti při skladování a používání topné
   nafty, ve znění vyhlášky č. 46/1981 Sb.,

   13.  směrnice  Ministerstva  vnitra  České  socialistické republiky čj.
   PO-2065   ze  dne  3.  července  1972  o  ochraně  úrody  před  požáry,
   registrované v částce 14/1972 Sb.

   (2) Platnosti pozbývají

   1.  pro  příslušníky  směrnice  Ministerstva vnitra České socialistické
   republiky  čj.  PO-2403  ze  dne 1. října 1976 o jmenování a povyšování
   pracovníků  požární  ochrany do hodností, registrované v částce 25/1976
   Sb.,

   2.  předpisy,  které byly ponechány v platnosti podle vyhlášky předsedy
   vlády č. 129/1967 Sb. a uvedeny v částce 47/1967 Sb. (část XVIII).

   § 104

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1986.

   Kempný v. r.

   Korčák v. r.

   Příl.

   KATEGORIE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY A ZÁKLADNÍ TABULKA PLOŠNÉHO POKRYTÍ

   Kategorie jednotek požární ochrany

   Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí na jednotky

   a) s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele

   1.  JPO  I  - jednotka hasičského záchranného sboru s územní působností
   zpravidla do 20 minut jízdy z místa dislokace,

   2.  JPO  II  -  jednotka  sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
   vykonávají  službu  jako  svoje hlavní nebo vedlejší povolání, s územní
   působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,

   3.  JPO  III  -  jednotka sboru dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
   vykonávají  službu  v  jednotce  požární  ochrany  dobrovolně, s územní
   působností zpravidla do 10 minut jízdy z místa dislokace,

   b) s místní působností zasahující na území svého zřizovatele

   1. JPO IV - jednotka hasičského záchranného sboru podniku,

   2.  JPO  V  -  jednotka  sboru  dobrovolných hasičů obce s členy, kteří
   vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně,

   3. JPO VI - jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku.

   V  dohodě se zřizovatelem mohou být tyto jednotky využívány k zásahům i
   mimo svůj územní obvod.
+--------------------------------------------------------+
|            Základní tabulka plošného pokrytí           |
+----------------+---------------------------------------+
|Stupeň nebezpečí|Počet jednotek PO a doba jejich dojezdu|
|   území obce   |          na místo zásahu              |
+---------+------+---------------------------------------+
|     I   |   A  |2 JPO do 7 min a další 1 JPO do 10 min |
|         +------+---------------------------------------+
|         |   B  |1 JPO do 7 min a další 2 JPO do 10 min |
+---------+------+---------------------------------------+
|    II   |   A  |2 JPO do 10 min a další 1 JPO do 15 min|
|         +------+---------------------------------------+
|         |   B  |1 JPO do 10 min a další 2 JPO do 15 min|
+---------+------+---------------------------------------+
|   III   |   A  |2 JPO do 15 min a další 1 JPO do 20 min|
|         +------+---------------------------------------+
|         |   B  |1 JPO do 15 min a další 2 JPO do 20 min|
+---------+------+---------------------------------------+
|    IV   |   A  |1 JPO do 20 min a další 1 JPO do 25 min|
+---------+------+---------------------------------------+

Poznámka: 1 JPO  - jedna  jednotka PO;  2 JPO  - dvě  jednotky PO;
          min - minut.

   Síly a prostředky požadované základní tabulkou plošného pokrytí jsou

   a)  pro  první  jednotku  požární  ochrany,  která  se dostaví na místo
   zásahu,  minimálně družstvo ve zmenšeném početním stavu nebo družstvo s
   cisternovou automobilovou stříkačkou;

   Poznámka:

   U  obcí  nebo  objektů zařazených do stupně nebezpečí území obce III A,
   III B nebo IV, může být první jednotkou požární ochrany jednotka, která
   nemá  cisternovou  automobilovou  stříkačku,  ale  je  vybavena alespoň
   přívěsnou  nebo  přenosnou  požární  stříkačkou  o  výkonu  800 l/min a
   vyšším,  tažným  nebo  dopravním  automobilem,  pokud v místě zásahu je
   možné  použít  zdroj  požární  vody,  a  za  podmínky, že druhá a další
   jednotka požární ochrany cisternovou automobilovou stříkačku má.

   b)  pro  druhou  a  další jednotku požární ochrany, která se dostaví na
   místo  zásahu,  minimálně  družstvo  ve  zmenšeném  početním stavu nebo
   družstvo  s cisternovou automobilovou stříkačkou a další technika podle
   složitosti zdolávání požáru.

   Poznámka:

   U  všech  obcí  nebo  objektů,  s výjimkou objektů zařazených do stupně
   nebezpečí  území  obce  I  A, I B, může být druhou nebo další jednotkou
   požární  ochrany  také  jednotka,  která nemá cisternovou automobilovou
   stříkačku,  ale  je  vybavena  alespoň přívěsnou nebo přenosnou požární
   stříkačkou   o  výkonu  800  l/min  a  vyšším,  tažným  nebo  dopravním
   automobilem, pokud v místě zásahu je možné použít zdroj požární vody.

   Vybraná ustanovení novel

   Čl.VI zákona č. 186/2006 Sb.

   Přechodná ustanovení

   1.  Výkon  státního  požárního  dozoru podle § 31 odst. 1 písm. b) a c)
   zahájený  před  účinností  tohoto  zákona  se dokončí podle dosavadních
   právních předpisů.

   2.  Stanoviska  vydaná  podle § 31 odst. 4 před účinností tohoto zákona
   zůstávají   pro  účely  stavebního  řízení  podle  zvláštního  právního
   předpisu^3f) v platnosti do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

   3. Po nabytí účinnosti tohoto zákona se při ověřování dodržení podmínek
   podle  §  31  odst.  1  písm. c) spojeného zpravidla s místním šetřením
   zjišťuje,   zda  stavba  odpovídá  požadavkům  vyplývajícím  z  požárně
   bezpečnostního  řešení, podmínkám vyplývajícím ze stavebního povolení a
   stanoviskům  vydaným  k  této  dokumentaci  ještě před účinností tohoto
   zákona.

   4. Stanovením postupu a lhůt podle bodů 1 až 3 nejsou dotčeny požadavky
   na stavební výrobky stanovené zvláštním právním předpisem^13).

   5.  Jedná-li  se  o  stavby,  nad kterými není vykonáván státní požární
   dozor  podle  §  31  odst.  3,  postupuje  stavební úřad při posuzování
   požární  bezpečnosti staveb, které bylo zahájeno před nabytím účinnosti
   tohoto  zákona,  podle  bodů 1 a 2; pokud si stavební úřad před nabytím
   účinnosti  tohoto zákona vyžádal k posouzení požární bezpečnosti staveb
   odbornou pomoc orgánu vykonávajícího státní požární dozor, postupuje se
   podle bodů 1 a 2.

   1a)  §  17  odst.  2  vyhlášky  č. 137/1998 Sb., o obecných technických
   požadavcích na výstavbu.

   1b)  Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a
   o změně některých zákonů (chemický zákon).

   1c) § 3 písm. a) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   1d) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   1e) § 3 písm. e) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   1f) § 3 písm. f) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   1g) § 3 písm. g) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   1h)  §  2  písm.  b) vyhlášky č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
   technické  požadavky  zabezpečující  užívání  staveb osobami s omezenou
   schopností pohybu a orientace.

   1i)  Zákon  č.  22/1997  Sb.,  o technických požadavcích na výrobky a o
   změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

   1j) Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky
   a o změně některých zákonů.

   1k)  Například  zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších
   předpisů,  zákon  č.  289/1995  Sb.,  o  lesích  a  o  změně a doplnění
   některých  zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
   125/1997  Sb.,  o  odpadech,  ve  znění  pozdějších  předpisů, zákon č.
   309/1991  Sb.,  o  ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o
   ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

   1l)  Například  vyhláška  č.  50/1978  Sb.,  o  odborné  způsobilosti v
   elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.

   1m) § 46 písm. g) a i) zákona č. 289/1995 Sb.

   1n) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

   1o)   Například  zákon  č.  455/1991  Sb.,  o  živnostenském  podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   1p)  Zákon  č.  20/1966  Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
   předpisů.

   2a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

   2b) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

   3)  §  55  zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních
   škol  a  vyšších  odborných  škol  (školský  zákon), ve znění zákona č.
   138/1995 Sb.

   3a)  Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně
   některých zákonů.

   3b)  §  17  odst.  1  nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí
   zákoník práce a některé další zákony.

   3c)  §  32  odst.  1  a  3 vyhlášky č. 21/1996 Sb., kterou se provádějí
   některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

   3d)  §  4  zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
   (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   3e) § 18 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí
   některá ustanovení stavebního zákona.

   3f) § 3 písm. i) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   3f)  Zákon  č.  183/2006  Sb.,  o  územním  plánování  a stavebním řádu
   (stavební zákon).

   3g) § 3 písm. j) vyhlášky č. 137/1998 Sb.

   4a) § 124 zákoníku práce.

   4b)   Vyhláška  č.  254/1999  Sb.,  o  technických  podmínkách  požární
   techniky.

   4c) § 12 vyhlášky č. 21/1996 Sb.

   4d) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

   4e) § 49 a 50 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

   4f)  §  20 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru
   České republiky a o změně některých zákonů.

   5)  Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie
   a  ionizujícího  záření  (atomový zákon) a o změně a doplnění některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   5a) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů
   (krizový zákon).

   6a) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

   7)  Například  vyhláška  č. 80/1971 Sb., o Smlouvě mezi Československou
   socialistickou  republikou  a  Polskou  lidovou  republikou  o právních
   vztazích  na československo-polských státních hranicích, o spolupráci a
   vzájemné pomoci v hraničních otázkách.

   7a)  Zákon  č.  218/2000  Sb.,  o  rozpočtových  pravidlech  a  o změně
   některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Zákon č. 250/2000
   Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

   7b)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.

   8)  Zákon  ČNR  č.  200/1990  Sb.,  o  přestupcích, ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

   9)  § 190 až 203, § 260 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 108/1994 Sb.,
   kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

   10)  Zákon  č.  412/2005  Sb.,  o  ochraně  utajovaných  informací  a o
   bezpečnostní způsobilosti.

   11) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

   12)  Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
   a  o  výkonu  povolání  autorizovaných  inženýrů  a techniků činných ve
   výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

   13)  Příloha  I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008
   ze  dne  16.  prosince  2008 o klasifikaci, označování a balení látek a
   směsí,  o  změně  a  zrušení  směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně
   nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

   13)  Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti
   a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

   *) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. q).

   *) v úplném znění 67/2001 Sb. označeno jako písm. r).